Pixabay License. Volné pro komerční užití

Slepí chápou barvy stejně jako vidící

Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu („banán je žlutý“), ale nedojdou ke skutečnému pochopení, tj. budou mít s barvami spojené jiné asociace, budou jinak přiřazovat barvy neznámým předmětům, jinak barvy vysvětlovat apod. Ukázalo se ale, že to nejspíš není pravda.
Samozřejmě máme na mysli lidi slepé od narození, nikoliv ty, kteří o zrak přišli v průběhu života. A za druhé, porovnávali se dospělí, kteří si již stačili vytvořit dostatečnou zásobu pojmů a spojení mezi nimi. Za těchto podmínek v experimentu slepí lidé podobně odhadovali barvy neznámých předmětů a co je ještě důležitější, poskytovali pro ně logická vysvětlení i v případě, že je odhadli špatně. Takže dejme tomu ledního medvěda bude člověk pokládat za bílého a vysvětlí, že je to proto, aby se na sněhu maskoval. Ale dokonce i když od narození slepý člověk chybně odhadne, že polární medvěd je černý, vysvětlí to nějak rozumně – v oblasti je zima, takže je důležité, aby tělo nachytalo co nejvíc slunečního tepla.
Slepí lidé chápou, že některé předměty mají cca vždy stejnou barvu (banán), jiné ne, dokonce i záměrně (třeba barevná označení zastávek). Podobně jako normálně vidící odhadují i barvy artefaktů, rostlin, zvířat a nerostů z „neznámého ostrova“, kde existuje nám cizí ekologie nebo kultura. Netýkalo se to jen barev, ale i dalšího popisu vizuálních aspektů (ve smyslu „savci žijící na souši mívají nohy“). Otázkou je, jak přesně si nevidomé děti toto chápání osvojují a za druhé, zda mezi vidícími a slepými (od narození) neprobíhá zpracování barev během rozhovorů/přemýšlení o nich přece jen třeba v jiných částech mozku; zobrazování aktivity mozku součástí studie nebylo.

Judy Sein Kim et al, Shared understanding of color among sighted and blind adults, Proceedings of the National Academy of Sciences (2021). DOI: 10.1073/pnas.2020192118
Zdroj: Johns Hopkins University / MedicalXpress.com

Poznámky PH: Přiznám se, že mi tento výsledek přijde skoro jediný možný. S barvami, pokud se zrovna na něco přímo nekoukáme, přece pracujeme (subjektivně) jako s pojmy, bez nějakého odkazu k smyslovému vjemu. Možná se trochu jedná o problém lidí vzdělaných v anglosaské filozofické tradici s výroky typu „nic není v rozumu, co by předtím nebylo ve smyslech“, historie filozofických sporů mezi racionalisty a empiristy apod. (Analogie: neviděli jsme nikdy dvojku, trojku ani odmocninu ze dvou a odmocninu ze tří, ale přesto řekneme, že odmocnina ze 2 patří nějak do stejné kategorie jako odmocnina ze tří, ale současně se nějak podobá číslu 2 atd. I když někdo i tyto pojmy spíše „vidí jako obrázky“.)

Supernova: svítící enzym z DNA

Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close