Sciencemag.cz
Doporučujeme
Přes veškeré úsilí jsme se vesmíru neobjevili žádné důkazy nasvědčující existenci vyspělých civilizací. Nově publikovaná studie vědců z NASA předpokládá, že pokud existují vyspělé mimozemské civilizace, jedním z důvodů, proč je z našeho pohledu těžké je odhalit pomocí dalekohledů, může být jejich relativně nízká energetická náročnost. Pokud příslušná kultura, technologie a velikost populace nepotřebují obrovské množství energie, nemusely by stavět gigantické struktury pro získávání energie z mateřské hvězdy, které by mohly být detekovány současnými nebo i budoucími dalekohledy.
Detekovatelnými stavbami by na základě našich pozemských zkušeností mohly být soustavy solárních panelů pokrývající značnou část povrchu planety nebo obíhající megastruktury, které by využívaly většinu energie mateřské hvězdy – obojí bychom mohli být schopni zpozorovat.
„Zjistili jsme, že i kdyby se současná pozemská populace čítající asi 8 miliard lidí ustálila na 30 miliardách s vysokou životní úrovní a my využívali k napájení pouze sluneční energii, stále bychom spotřebovali mnohem méně energie, než kolik jí poskytuje veškeré sluneční světlo dopadající na naši planetu,“ uvádí hlavní autor článku Ravi Kopparapu z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu.
Čímž se dostáváme i k jednomu z možných řešení Fermiho paradoxu. „Civilizace nemusí mít nutkání expandovat po celé galaxii, protože mohou dosáhnout udržitelné úrovně populace a spotřeby energie, i když si zvolí velmi vysokou životní úroveň,“ říká R. Kopparapu. „Mohou expandovat v rámci své vlastní hvězdné soustavy, nebo v rámci blízkých hvězdných systémů, ale civilizace rozprostírající se po celé galaxii nemusejí existovat.“
Navíc společnost, která by dokázala umístit ve vesmíru takové makrostruktury, by nejspíš k výrobě energie zvládala jadernou fúzi – takže by měla téměř neomezený zdroj a maktostruktury by vlastně nepotřebovala.
Vědci použili počítačové modely a data ze satelitů NASA k simulaci planety podobné Zemi s různou úrovní pokrytí křemíkovými slunečními panely. Tým poté modeloval pokročilý dalekohled, jako je navrhovaná observatoř NASA Habitable Worlds Observatory , aby zjistil, zda by mohl detekovat solární panely na planetě vzdálené asi 30 světelných let; to relativně blízko v rámci Mléčné dráhy, která se rozprostírá na vzdálenost více než 100 000 světelných let. Ukázalo, že k detekci signatur slunečních panelů pokrývajících asi 23 % plochy exoplanety podobné Zemi by bylo zapotřebí několik stovek hodin pozorovacího času s tímto typem dalekohledu. Požadavek na 30 miliard lidí při vysokém životním standardu však činil pouze asi 8,9 % plochy pokryté solárními panely.
Technické podrobnosti podle průvodní tiskové zprávy. Nová studie předpokládá, že mimozemšťané by využívali solární panely z křemíku, protože je ho relativně hodně ve srovnání s jinými prvky používanými v solární energetice, jako je germanium, galium nebo arsen. Křemík také dobře přeměňuje světlo vyzařované hvězdami podobnými Slunci na elektřinu a jeho těžba a výroba do solárních článků je nákladově efektivní.
A to (viz výše) stále předpokládáme, že hypotetická mimozemská civilizace by se spoléhala výhradně na sluneční energii. Pokud by se však využívaly i jiné zdroje energie, například jaderná fúze, snížila by se tím křemíková technosignatura, takže by bylo ještě obtížnější civilizaci odhalit.
Ravi Kopparapu et al, Detectability of Solar Panels as a Technosignature, The Astrophysical Journal (2024). DOI: 10.3847/1538-4357/ad43d7
Zdroj: NASA Goddard Space Flight Center / Phys.org
Poznámky PH:
Domnívám se, že by se určitě našel důvod, proč čerpat více energie – umělá inteligence, superpočítače, vědecké projekty…
A hlavně není potřeba, aby průměrná technologická civilizace expandovala v galaktickém měřítku. Problém Fermiho paradoxu spočívá v tom, že tak podle všeho neučinila žádná civilizace.
Možná, že Fermiho paradox vyřešil prof. Kulhánek na nedávné přednášce o magnetarech.
Doporučuji vyslechnout a domyslet do konce.