Temná hmota nemusí s tou běžnou interagovat pouze gravitačně, ale působení mohou zprostředkovávat i hypotetické částice označované jako temné fotony.
Experiment NA64, který probíhá v rámci CERNu na zařízení SPS (Super Proton Synchrotron), pátrá právě po temných fotonech. Podobně jako foton je částice zprostředkující elektromagnetickou sílu, temné fotony by byly nositeli temné síly. V rámci projektu by temné fotony měly být detekovány na základě zákona zachování energie. Elektrony o přesně stanovené energii se nechají srazit s atomovými jádry, následkem čehož dojde k emisi fotonů. Ta je zaznamenána detektorem a sleduje se, zda fotony opravdu odnášejí veškerou energii – srážka de facto probíhá přímo v detektoru, takže by se rozdíl neměl dát připsat tomu, že některé fotony se „ztratily“. Temné fotony by současný detektor pochopitelně nezaznamenal.
Potvrzení existence temných fotonů, respektive už jen nějaké opodstatněné podezření v tomto smyslu, by dost otřáslo základy fyziky (standardního modelu, zahrnujícímu částice a interakce) a současně by znamenalo i průlom v oblasti bádání o temné hmotě. Takhle stále nevíme, zda existuje, máme zde konkurenční teorie, jako MOND nebo různé interpretace holografického principu (Komplikace s temnou hmotou, Temná energie vs. holografický princip).
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Jak je to nepsáno, tak to působí poněkud zvláštně, na podobné narušení zákona o zachování energie by se už přišlo, ne? Snad se tím míní nějaké jen minimální narušení, nebo by temné fotony měly vznikat jen za nějakých speciálních (extrémních?) podmínek?
Pozvánka:
Jeden den s fyzikou – čtvrtek 16. února 2017
Den plný přednášek, exkurzí, experimentů – prostě setkání s fyzikou v budovách MFF UK. Tuto tradiční akci pořádáme pro středoškoláky, jejich pedagogy i pro příznivce fyziky z řad veřejnosti. Nabízí zajímavé experimenty a demonstrace, prohlídku špičkových zařízení na vědeckých pracovištích i rozhovory s pedagogy a studenty Matfyzu.