Chřipkové epidemie řádí hlavně v zimě, a protože koronavirus je „něco jako chřipka“, mnozí spoléhají na to, že koronaviru nás zbaví jaro nebo v nejhorším léto. Tak docela se na to ale spolehnout nelze.
Nakonec letošní zima byla v Evropě velice mírná, nejhorší je situace v jihoevropské Itálii, teploty kolem kolem 10 °C viru zřejmě příliš nevadí (kolik stupňů je ve Wuchanu, když tam epidemie začala? Také víc než u nás…).
Možná stojí za to se zamyslet nad tím, proč s oteplením odeznívají chřipkové epidemie. Může to být kvůli vlastnostem viru nebo kvůli změnám na straně jeho hostitele – člověka. Druhá odpověď přináší zase minimálně dvě další možnosti. V létě lidský imunitní systém funguje jinak než v zimě, kdy mají lidé nižší hladiny vitamínu D a melatoninu (to je pravda, ale otázka zní, jak velký to má vliv). Druhá věc, v létě se lidé jinak chovají, méně se shromažďují v uzavřených prostorách, což může rovněž ovlivnit šíření infekce. Na toto poslední vysvětlení se ovšem moc spoléhat nedá: v létě zase lidí více cestují a nakonec většina z nás stejně nežije „sezónně“, sedíme v kancelářích a v domovech, které se vytápějí, případně klimatizují.
Chřipkový virus má podle všeho opravdu raději chlad, sucho a méně ultrafialového záření, co se pak týče vlastností samotného viru COVID-19, o jeho teplotních preferencích ale nic nevíme. Mají se naopak třeba v Austrálii nebo jinde na jižní polokouli obávat, že v jejich zimě se koronavirus zvlášť rozjede? Netušíme. Je ovšem pravda, že některé další koronaviry nám působí problémy hlavně v zimě, nicméně příbuzný Mers se zase šířil především v zemích s teplým klimatem. Epidemie SARS v letech 2002–2003 začala v zimě a skončila v červenci, příští zimu zde byl ještě menší návrat. Na druhé straně ale k vrcholu došlo v květnu, konec epidemie proto nemusel souviset s počasím, ale prostě s tím, že konečně zabrala příslušná opatření. Dokonce i epidemie chřipky v letech 2009–2010 začala na jaře, postoupila na jaře a vyvrcholila v létě.
Případů po celém světě a tedy potenciálních rezervoárů infekce je tolik, že nová onemocnění se nejspíš budou objevovat ještě i během léta. Teplejší počasí možná epidemii omezí, ale samo o sobě ji nezastaví. Tolik alespoň tvrdí Jeremy Rossman na The Conversation (licence Creative Commnost, přetištěno na MedicalXpress.com).
epidemie koronavirus medicína viry
Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …