Sciencemag.cz
Doporučujeme
Alespoň současnými technologiemi, tvrdí nová studie sponzorovaná NASA.
Terraformací se zde myslí především změna teploty tak, aby se na Marsu udržela voda v kapalném skupenství a lidé zde mohli chodit bez skafandru, maximálně s dýchacím přístrojem. K tomu by bylo potřeba dostat do atmosféry maximum místního oxidu uhličitého. Problém má ovšem spočívat v tom, že na povrchu Marsu ho prostě dostatek není, a to ani pokud jde o minerály, z nichž by se CO2 mohl uvolňovat. V dostatečném množství se nevyskytuje na povrchu ani ještě silnější skleníkový plyn, voda. Vodní pára by navíc měla tendenci zase vymrzat dřív, než by planetu ohřála. Produkce vodní páry by mohla mít smysl až po předchozím nasycení atmosféry oxidem uhličitým a prvním oteplení.
Atmosferický tlak na Marsu představuje v současnosti asi 0,6 % pozemského. Byl by zřejmě potřeba tlak CO2 zhruba srovnatelný z pozemským (CO2 je skleníkový plyn, ovšem Mars dostává oproti Zemi méně slunečního záření), pak by se na povrchu měla stabilně udržet kapalná voda. Pokud bychom odpařili polární čepičky Marsu (ať už výbuchem, nebo bychom na ně rozptýlili tmavý prach, aby absorbovaly více slunečního záření), výsledkem bude zdvojnásobení tlaku – na 1,2 % pozemského. Tedy stále zbývá obrovský rozdíl, a to už jsme spotřebovali hlavní/nejsnáze dostupný místní zdroj oxidu uhličitého. Dále lze chemicky rozkládat marťanské minerály nebo uvolňovat zmrzlý CO2 z půdy, tím se však stále dostáváme jen na nějakých 0,05 atmosfér. Možná se nějaké další vhodné minerály nacházejí hlouběji v kůře Marsu, ale kde bychom vzali dostatek energie na jejich těžbu a další zpracování…
Hlavní autor studie publikované v Nature Astronomy Bruce Jakosky z University of Colorado (Boulder) a jeho kolegové se odvolávají na posledních 20 let průzkumů a pozorování Rudé planety včetně dat získaných v rámci misí Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution).
Zdroj: Phys.org
Bruce M. Jakosky et al. Inventory of CO2 available for terraforming Mars, Nature Astronomy (2018). DOI: 10.1038/s41550-018-0529-6
Viz také: Jak rychlá může být terraformace Marsu?
Poznámka PH: Studie neuvažuje, že bychom např. oxid uhličitý na Mars dopravovali ze Země, což je však v potřebném měřítku zřejmě opět nad rámec současných technologických možností. Mohli bychom na Mars dopravovat komety/asteroidy, jenže podle studie by jich bylo třeba tisíce. Zmiňovány jsou ze skleníkových plynů také chlorfluoruhlovodíky apod. sloučeniny, ovšem ani ty nedokážeme na Marsu ve větším množství vyrábět – nevyskytují se zde vhodné prekurzory.
Prostě – kdo považuje terraformaci Marsu za provediotelnou současnými technologiemi, si prý věří příliš.
