Tedy autoři studie mluví o životě na Marsu před miliardami let, nikoliv na současné Rudé planetě. Ovšem i existence života v minulosti by byla obrovskou vědeckou bombou, kdyby se našel nějaký přesvědčivý důkaz. Což tedy objev jedné třídy organických sloučenin zatím není.
Thiofen je aromatický pětičlenný heterocyklus obsahující síru. Od něj odvozené sloučeniny se nacházejí v uhlí a ropě a mj. se podílejí na vůni lanýžů.
Na Marsu objevil thiofeny nedávno rover Curiosity. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a Jacob Heinz z berlínské Technische Universität spekulují, že v místní půdě mohly tyto látky vzniknout biologickými procesy, takže jejich detekce zvyšuje pravděpodobnost, že na Marsu v minulosti žilo něco na způsob bakterií. Čistě chemické procesy vzniku thiofenů jsou podle studie publikované v časopisu Astrobiology sice rovněž možné, ale prý pravděpodobné méně. Sloučeniny mohly vzniknout redukcí síranů (termochemicky při teplotách nad 120 °C) nebo při dopadech meteoritů (poznámka PH: z tiskové zprávy není jasné, zda se tím nemyslí i to, že meteority mohly přinést thiofeny na Mars ze Země, ale spíš ne). Bakterie by mohly provádět redukci síranů vlastními prostředky a při výrobě thiofenů získávat energii. Na druhé straně ale na Zemi existují i biochemické procesy, při nichž bakterie thiofeny naopak rozkládají.
Na biologický původ thiofenu by mohla ukazovat analýza izotopů uhlíku a síry. Pozemský život má tendenci preferovat lehčí izotopy, protože příslušné sloučeniny pak reagují mírně rychleji/snadněji. Liší se poměr izotopů v thiofenu od poměrů v jiném marsovském materiálu? Curiosity tuto analýzu neumožňuje provést. Příští rover Rosalind Franklin, který by měl zahájit svou misi už letos v létě, by to ale měl zvládnout pomocí přístroje MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Nicméně mimořádné objevy/tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Ani výsledek izotopové analýzy by ještě jako nezvratný důkaz života na Marsu proto asi neobstál…
Jacob Heinz et al, Thiophenes on Mars: Biotic or Abiotic Origin?, Astrobiology (2020). DOI: 10.1089/ast.2019.2139
Zdroj: Washington State University/Phys.org