Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tokeny zajišťující jedinečnost určitých digitálních objektů – napadlo by nás prodávat nebo kupovat digitální obrázek, který má jedinečný otisk? Na pohled to (pro řekněme konzervativně uvažujícího člověka) nedává žádný smysl. Jenže analogicky: má smysl, aby nevyčíslitelnou hodnotu měl dejme tomu (fyzický) originál Mony Lisy? Cenu určuje trh.
Ať tak či tak, s objekty NFT se obchoduje a proč potom nezkoumat, jaké jsou vlastnosti příslušného trhu.
Následující výzkum je dílem Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Už poněkolikáté se zde objevují výsledky vědců z této instituce, nesouvisející na pohled s jejím (předpokládaným) primárním zaměřením…
Nicméně zpět k samotnému výzkumu. NFT jsou na jednu stranu něco kryptoměny, čistě virtuální aktivum, soubor jedniček a nul. Na druhé straně ale každý bitcoin je stejný jako jiný bitcoin, NFT (Non Fungible Token, nezastupitelný token) jsou jedinečné „sběratelské předměty“.
„Se statistickými charakteristikami trhů s kryptoměnami jsme se již seznámili prostřednictvím předchozích analýz. Otázka charakteristik nového, velmi mladého a zároveň zásadně odlišného trhu, který je rovněž postaven na technologii blockchain, proto vyvstala zcela přirozeně,“ uvádí spoluautor nového výzkumu Stanislaw Drozdz z Technické univerzity v Krakově. Samotná data použitá pro průzkum jsou veřejně dostupné údaje z portálů CryptoSlam (cryptoslam.io) a Magic Eden (magiceden.io) o pěti populárních kolekcích běžících na blockchainu kryptoměny Solana.
Výsledky výzkumu? „Pro stabilizované finanční trhy je charakteristická přítomnost určitých mocninných zákonů, které signalizují, že pravděpodobnost výskytu velkých událostí je větší, než by vyplývalo z typického Gaussova rozdělení pravděpodobnosti. Zdá se, že působení takových zákonů je patrné již v kolísání parametrů trhu NFT,“ říká průvodní tiská zpráva.
Mezi analyzovanými statistickými parametry byl i Hurstův exponent, který popisuje neochotu systému měnit svůj trend. Hodnota tohoto exponentu klesá pod 0,5, když má systém tendenci kolísat: všechny vzestupy zvyšují pravděpodobnost poklesu (nebo naopak).
Naopak hodnoty nad 0,5 naznačují existenci určité dlouhodobé paměti: po vzestupu je vyšší pravděpodobnost dalšího vzestupu, po poklesu je vyšší pravděpodobnost dalšího poklesu. U zkoumaných kolekcí žetonů se hodnoty Hurstova exponentu pohybovaly mezi 0,6 a 0,8, tedy na úrovni charakteristické pro vysoce stabilizované („renomované“, reputable) trhy.
Dále tisková zpráva říká: „Existence určité dlouhodobé paměti systému, která na trhu NFT dosahuje až dvou měsíců, může naznačovat přítomnost multifraktality. Když začneme zvětšovat fragment obyčejného fraktálu, dříve či později uvidíme strukturu připomínající původní objekt, a to vždy po použití stejného zvětšení. Naopak v případě multifraktálů je třeba jejich různé fragmenty zvětšovat různou rychlostí.“
Analýzy tedy vedou k závěru, že navzdory svému mladému věku a poněkud odlišným obchodním mechanismům začíná trh NFT fungovat způsobem, který je statisticky podobný zavedeným finančním trhům. Možná to znamená, že pro finanční trhy platí nějaké „univerzálie“. (Poznámka PH: To určitě platí, ale samo o sobě takové tvrzení zase asi nic moc neznamená.)
Paweł Szydło et al, Characteristics of price related fluctuations in non-fungible token (NFT) market, Chaos: An Interdisciplinary Journal of Nonlinear Science (2024). DOI: 10.1063/5.0185306
Zdroj: Polish Academy of Sciences / Phys.org
