Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci zveřejnili údajně průlomovou informaci o objevu pozůstatků ledovce v blízkosti rovníku Marsu. Příslušné místo se nachází ve východní části Noctis Labyrinthus na 7° 33′ j. š. a 93° 14′ z. d., Objev naznačuje přítomnost povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné době, a to i v nízkých zeměpisných šířkách. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že v této oblasti může stále existovat led i těsně pod povrchem, což by mohlo mít významné důsledky pro budoucí průzkumné mise.
Příslušný povrchový útvar je jednou z mnoha světlých usazenin nalezených v této oblasti. Typicky se tyto usazeniny skládají převážně ze světle zbarvených síranů, ale toto ložisko vykazuje také mnoho znaků ledovce, včetně polí štěrbin a pásů morén. Délka ledovce se odhaduje na 6 km a šířka na 4 km, přičemž výška povrchu se pohybuje od +1,3 do +1,7 km. Objev naznačuje, že Mars mohl být vlhčí i v nedávné minulosti, což samozřejmě potenciálně souvisí i s možnou obyvatelností rudé planety.
„To, co jsme našli, není přímo led, ale ložisko solí s detailními morfologickými rysy ledovce. Domníváme se, že sůl se vytvořila na vrcholu ledovce, přičemž si zachovala tvar ledu pod sebou, a to až do takových detailů, jako jsou pole štěrbin a pásy morén,“ uvedl Pascal Lee, planetární vědec z Institutu SETI a Mars Institute a hlavní autor studie.
To, jak mohly vrstvy síranů vzniknout a zachovat obtisk ledovce pod sebou, naznačuje přítomnost vulkanických materiálů v oblasti. Když se čerstvě vyvržené pyroklastické materiály (směsi sopečného popela, pemzy a bloků žhavé lávy) dostanou do kontaktu s vodním ledem, mohou sírany ztvrdnout a vytvořit krustu soli. Jak se dále upřesňuje, jde o sírany různě hydratované a obsahující i hydroxylové skupiny. Postupem času eroze odstranila další sopečný materiál na povrchu o krustu obnažila.
Povrch je jen velmi málo narušen impakty a z toho lze odvodit, že musí být velmi mladý. Uvádí se, že spadá do nejmladšího geologického období Marsu, Amazonianu (poznámka PH: Ovšem Amazonian začal před 3 miliardami let, takže to zařazení zase samo o sobě mnoho neříká).
Zbývá zjistit, zda se pod světle zbarveným nánosem ještě mohl zachovat i vodní led, nebo zda již zcela vysublimoval. Studie zmiňuje možnou analogii s dávnými ledovými „ostrovy“ v solným pánvích (bývalých jezerech) na náhorní rovině Altiplano v Jižní Americe. Tam starý led z ledovců mnohde dokázal přežít, chráněn před táním, vypařováním a sublimací pod pokrývkami světlých solí.
Pokud se na Marsu v malých hloubkách v nízkých zeměpisných šířkách vodní led opravdu někde zachoval, mělo by to důsledky pro budoucí průzkumníky. Lidé by měli ideálně přistát tam, kde by mohli získávat led z půdy. Z tohoto důvodu plánovači misí zvažují spíše místa ve vyšších zeměpisných šířkách. Tam je však zase chladněji, což pro lidi i roboty představuje komplikaci. Existence ledu na rovníku by pro nás znamenala ideální kombinaci.
Pascal Lee et al, A Relict Glacier Near Mars‘ Equator: Evidence For Recent Glaciation And Volcanism In Eastern Noctis Labyrinthus (2023)
Zdroj: SETI Institute / Phys.org
Poznámka PH: O jak významný objev se jedná? Dohledávání ukazuje, že zbytky po ledovcích byly již objeveny i u rovníku Marsu…
„O existenci ledovců na Marsu víme z mnoha míst, a to i v blízkosti rovníku ve vzdálenější minulosti. A víme i o nedávné ledovcové aktivitě na Marsu, ale zatím jen ve vyšších zeměpisných šířkách. Relativně mladý reliktní ledovec v této lokalitě nám říká, že Mars zažil povrchový led v nedávné době, a to i v blízkosti rovníku, což je novinka,“ tvrdí v této souvislosti hlavní autor studie P. Lee.
