Sciencemag.cz
Doporučujeme
Urucká kultura po roce 3800 př. n. l. byla podle některých názorů výjimečná v řadě ohledů. A to jinak, než známe z učebnic dějepisu.
Následující text (zařazen možná nevhodně do rubirky Knihy, kde jsou obvykle publikovány úryvky) je psán především pro ty z nás, kdo četli Na počátku byl Sumer od Zamarovského, Histrie začíná v Sumeru a další populárně-historické práce z 80.-90. let. a tehdejší učebnice dějepisu včetně VŠ učebnice Dějiny pravěku a starověku.
Jak vidí počátky sumerské kultury autorka následující práce, eventuálně moderní historikové starověku obecně (z knihy níže bohužel někdy není jasné, co je názor autorky a co názor všeobecně přijímaný příslušnými odborníky)? Jaké jsou odlišnosti od starších výkladů?
Zavlažování
Jižní Mezopotámie byla poprvé podle všeho osídlena v chalkolitu. Obecně se tvrdí, že v důsledku toho, že nejprve bylo potřeba vyvinout technologie zavlažování, až pak se mohlo zemědělství rozšířit až do míst, kde nezáviselo na přirozených srážkách. Mohlo to být ale i tak, že jižní Mezopotámie byla do té doby víceméně zaplavená, v urucké době bylo v krajině ještě dost vody. Zavlažování se objevilo až později. Od toho se ale ovíjí i otázka, nakolik první státní útvary musely vznikat v souvislosti s organizací práce na zavlažovacích systémech. Možná to tak nebylo? Možná „stát“ doby urucké byl zaměřen spíše na organizaci směny, redistribuci? Vypovídalo by to něco o podobě takového státu, byl by méně despotický, více založený na konsenzu?
Povaha státu
Nic moc o ní nevíme – asi proto mohou mezi odborníky existovat i tak od sebe zásadně odlišné názory. Pokud se přidržíme písemných památek z urucké doby, jde cca o účetní záznamy. A to dokonce až do té míry, kdy na jedné straně tabulky jsou málem náhodně rozmístěné symboly a na druhé straně jejich součty.
Z toho těžko odvodit, jak byla rozvrstvená společnost, eventuálně zda např. směna (redistribuce) se uskutečňovala tak, aby z toho bohatla centra a doplácela na to periferie. Mohla např. existovat vládnoucí úřednická vrstva, aniž byla dále příliš diferencovaná, proto nám společnost zachycená tvůrci tabulek připadá celkem rovnostářská. (Byrokracie jako další mezopotámský vynález?)
Písmo
Uruckému písmu „rozumíme, ale nedokážeme ho číst“, uvádí autorka, asi s trochou nadsázky. Není závislé na konkrétním jazyce (i když tituly apod. si zpětně domýšlíme podle mladší fáze písma již psaného v sumerštině). Toto písmo se pravděpodobně šlo snadno naučit, dále bylo srozumitelné (téměř) bez ohledu na jazyk mluvčího. Urucká kultura byla multietnická, zahrnovala minimálně Sumery, Semity, snad i předsumerské obyvatele Mezopotámie, obyvatele Elamu… Gramotnost tedy nemusela být na počátku až tak výlučně záležitostí elity.
Navíc během urucké doby se písmo používalo v široké oblasti až po severní Sýrii; vyjma samotné jižní Mezopotámie na konci uruckého období (3200 př. n. l.) písemné záznamy mizí. Zřejmě to souviselo s koncem kulturní a snad i politické jednoty širší oblasti Blízkého východu. Jak se ukazuje, řecká temná staletí nejsou zdaleka jediným obdobím, kdy v určité oblasti přestalo být písmo dočasně používáno.
„Obrázkový“ charakter původního písma nemusíme vnímat jako nedokonalost, proti dalším systémům, pozdějšímu sumerskému i egyptskému, mělo mnohé výhody. Roli samozřejmě mohlo hrát i to, že se psalo do navhlčené hlíny, což vedlo ke snaze maximálně zjednodušit písmo na základní symboly.
Na rozdíl od jiných zemí známe v Mezopotámie i to, co „účetnímu“ písmu předcházelo – pečetní váleček.
Fenomén města
Autorka přímo hovoří o vynálezu města v sumerské, možná už předsumerské Mezopotámii. Uruk ve 4. tisíciletí (5,5 km čtverečních) byl větší než klasické Athény v 5. stol. př. n. l. (2-5 km čtverečních) a jen o něco menší než Řím na přelomu letopočtu (míněno ovšem na zastavěnou plochu, Řím byl plný vícepatrových domů). (Poznámka: Co další města starověké Mezopotámie, jak by na tom byla v příslušném srovnání, Ur za III. dynastie, Chammurabiho Babylon, Babylon v době novobabylonské…?)
Navíc i ideál města, jak popisují mezopotámské písemné záznamy, je dán právě množstvím dostupného exotického zboží (odtud se odvíjí i otázka udržitelnosti příslušného ekonomického modelu, respektive v Mezopotámii oproti např. Egyptu dochází mnohem častěji k mocenským zvratům).
Otázka: Jak se vlastně mezopotámská města lišila od současných egyptských? Jak od jiných městských center? Jak od měst („měst“?) mnohem starších, ba až od Jericha na počátku neolitu? Šlo snad o míru obchodu/směny, tj. stav, kdy město není jen větší zemědělská vesnice?
V historické době prý v Mezopotámii žilo ve městech až 90 % obyvatel. Mohlo snad mezopotámské město vzniknout tak brzy prostě díky úrodnosti okolní půdy (10 % obyvatelstva uživilo zbytek už před 5000 lety, zatímco jinde k tomu bylo třeba dalšího technologického vývoje)? Jak by se pak ale lišila Mezopotámie od Egypta, Indie, Číny?
Zdroj: Gwendolyn Leicková: Mezopotámie – počátky měst, BBart, Praha 2005 a další
