Mléčná dráha, umělecká představa. Červené prstence jsou pozůstatky "fosilní" galaxie Heracles. Credit: Danny Horta-Darrington (Liverpool John Moores University), NASA/JPL-Caltech, and the SDSS

Uvnitř Mléčné dráha se skrývá galaxie Heracles

Mléčná dráha má za sebou určitě zajímavou historii, kterou detailněji poznáváme teprve v poslední době. S několika sousedními galaxiemi se srazila ve smyslu, že skrz sebe navzájem prošly, jiné zcela pohltila. Nedávno si v médiích získal celkem oblibu objev, podle kterého Mléčná dráha před miliardami let fúzovala s galaxií s chytlavým jménem Kraken (poznámka PH: Kdo koho asi pozřel? Neměli bychom naši Galaxii tedy přejmenovat :-)).
Nové zjištění ukazuje, že zbytky cizí galaxie se ukrývají i přímo v centru Mléčné dráhy. Objev vychází z dat projektu APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment) v rámci Sloan Digital Sky Surveys. Galaxie pojmenovaná Heracles se s Mléčnou dráhou srazila přes asi 10 miliardami let, kdy se naše galaxie teprve formovala a vypadala o dost jinak. Zbytky galaxie Heracles dnes tvoří až jednu třetinu sférického halo uvnitř Mléčné dráhy (poznámka: snad odtud i název, galaxie je jakoby nesmrtelná podobně jako starořecký hrdina; ten sice zemřel, ale pak ho vzali na Olymp). Logicky pak vzniká otázka, proč jsme si Heracla všimli až nyní. Jeden z autorů výzkumu, Ricardo Schiavon z Liverpool John Moores University, to vysvětluje tím, že bylo potřeba prozkoumat chemické složení („signatury“) i pohyby desítek tisíc hvězd. Pro oblasti poblíž galaktického centra se to provádí těžko. Teprve APOGEE dokáže proniknout skrz blokující oblaka mezihvězdného prachu; namísto viditelného světla provádí APOGEE pozorování v blízké infračervené oblasti.
V rámci projektu se už podařilo změřit spektra i rychlosti asi půl milionu hvězd, včetně dosud skrytého jádra Mléčné dráhy. Z desítek tisíc zde zkoumaných hvězd měly stovky neobvyklé chemické složení i rychlosti. Nakonec to umožnilo vystopovat přesné umístění i historii této fosilní galaxie.
Dosud jsme zbytky starších galaxií dokázali identifikovat pouze na okrajích Mléčné dráhy, v příslušném vnějším halo, které je řídké a tedy dobře průhledné. Když si ale uvědomíme, že naše galaxie se formovala cca zevnitř ven, stopy prvních srážek/fúzí se nacházejí hluboko uvnitř galaktického disku v podobě různých vyboulení.
Autoři výzkumu uvádějí, že Mléčná dráha je možná dost neobvyklá galaxie – a to nejen kvůli tomu, že ji obýváme zrovna my, ale protože většina podobně hmotných spirálních galaxií má za sebou, pokud víme, mnohem klidnější historii s méně událostmi tohoto typu.


Počítačová simulace formování Mléčné dráhy od 13 miliard let po současnost
Credit: Ted Mackereth based on the EAGLE simulations

„Evidence from APOGEE for the Presence of a Major Building Block of the Halo Buried in the Inner Galaxy,“ Danny Horta et al., 2020 Nov. 20, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: arxiv.org/abs/2007.10374
Zdroj: Sloan Digital Sky Survey / Phys.org a další

Kapky oleje málem jako živé: Chemičtí žrouti se honí a utíkají

Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close