Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.
Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl Chenyang Cai, toho času na britské Univerzitě v Bristolu. Se svými kolegy odkryl zatím nejstarší a dost přesvědčivé doklady o tom, že cykasy byly skutečně opylovány hmyzem. Jde o nález nového brouka z čeledi Boganiidae, tedy příbuzného slunéček a podobných brouků, v jantaru z Myanmaru, který je starý 99 milionů let. V jantaru tedy tenhle brouk uvízl počátkem svrchní křídy, v druhohorním světě plném velkých dinosaurů.
Objevený fosilní brouk dostal jméno Cretoparacucujus cycadophilus. V jantaru byl nalezen společně s pylem cykasů, a kdyby to jako důkaz nestačilo, tak Cai s kolegy na jeho těle objevili speciální adaptace, které se vší pravděpodobností pomáhaly při opylování.
Badatelé jsou přesvědčeni, že vzhledem k novému objevu muselo opylování cykasů brouky vzniknout nejpozději ve spodní juře, možná ještě dříve. To znamená dlouho před tím, než se široce rozšířily kvetoucí rostliny a spolu s nimi i jejich opylovači. Cai věří, že v budoucnu najdeme ještě další podobné opylovače cykasů. Pokud ale jde o nálezy ze spodní jury, tak s nimi je problém v tom, že z toho období nalézáme brouky vesměs jako stlačené fosilie v horninách a nikoliv v jantaru. Takovým fosiliím je pak pochopitelně obtížnější porozumět.
Cai, C., Escalona, H. E., Li, L., Yin, Z., Huang, D., Engel, M. S. 2018. Beetle Pollination of Cycads in the Mesozoic. Current Biology online 16. 8. 2018.
Převzato z Blogu Botanického ústavu AV ČR
