Sciencemag.cz
Doporučujeme
V zemské atmosféře poprvé objevili novou třídu extrémně reaktivních sloučenin. Vědci z Kodaňské univerzity, Leibniz Institute for Tropospheric Research a California Institute of Technology zdokumentovali vznik tzv. trioxidů. Tyto molekuly mohou mít dopad na globální klima i lidské zdraví.
Trioxidy jsou dalším stupněm peroxidů. A to ne ve smyslu superoxidů (kde má pak skupina O2 oxidační číslo -1, takže třeba superoxid draslíku, KO2; ještě o krok dál jdou ozonidy, kdy náboj -1 má skupina O3), ale v tom smyslu, že na sebe navázané atomy kyslíku jsou hned 3. Obecně mají tedy trioxidy vzorec ROOOR. O existenci těchto molekul se spekuloval již dříve, ale až dosud chyběl jednoznačný důkaz. Trioxidy jsou pochopitelně ještě reaktivnější než peroxidy, fungují jako velmi silné oxidační činidlo a rozkládají se i samy o sobě.
Autoři výzkumu konkrétně detekovali hydrotrioxidy, tj. sloučeniny HOOOR. Dále prokázali, že hydrotrioxidy vznikají při atmosférickém rozkladu několika známých a plošně produkovaných látek, včetně isoprenu a dimethylsulfidu. Kupodivu se zjistilo, že hydrotrioxidy jsou relativně stabilní (poznámka: proč potom jejich detekce trvala tak dlouho?), životnost těchto molekul se pohybuje v řádu minut až hodin. To znamená, že než se rozpadnou samy od sebe, mohou stihnout zreagovat i s mnoha dalšími sloučeninami. Zřejmě dokážou pronikat i do aerosolů a lidé je tedy potenciálně mohou i vdechovat, včetně produktů jejich reakcí. Mohlo by to mít i nějaké negativní zdravotní dopady, to je však třeba teprve prozkoumat.
Aerosoly také ovlivňují klima, i když zrovna tento vliv se v klimatických modelech zachycuje obtížně; aerosoly záření pohlcují i dále odrážejí, přispívají ke vzniku mraků atd. Hydrotrioxidy by podle předběžného názoru autorů studie zřejmě mohly hrát roli zejména v tom, jaké množství aerosolů se v atmosféře tvoří.
Torsten Berndt et al, Hydrotrioxide (ROOOH) formation in the atmosphere, Science (2022). DOI: 10.1126/science.abn6012. www.science.org/doi/10.1126/science.abn6012
Zdroj: University of Copenhagen / Phys.org
