I když není příliš pravděpodobné, že by v prostředí komet/asteroidů mohla vzniknout nukleová kyselina jako celek, jednotlivé dusíkaté báze ano a na dávnou Zemi mohly být tedy dopraveny už předsyntetizované; jak dopadem meteoritu, tak snad i spadem prachu.
Tým, který vedl Yasuhiro Oba z japonské Hokkaido University, nyní v této souvislosti vyřešil jednu dosavadní záhadu. Až dosud vědci zkoumající mimozemské vzorky nacházeli totiž jen 3 z 5 dusíkatých bází, které se používají v DNA a RNA. Uhlovodíky nebo aminokyseliny nalézané v meteoritech přitom vykazovaly mnohem větší rozmanitost, naproti tomu derivátů purinu a pyrimidinu se zde vyskytovalo jen málo typů. Přitom podle pozemských simulací podmínek na asteroidech či kometách by zde mohlo vznikat všech 5 bází.
Nyní se podařilo objevit i dosud unikající cytosin a thymin. Pravděpodobným vysvětlením je, že tyto sloučeniny jsou méně stabilní a při dříve použitých metodách extrakce vzorků se rozpadaly – zrnka meteoritů se vkládala do horké lázně a extrahovala do roztoku. K tomu se vesměs používala kyselina mravenčí; nyní tým namísto toho použil vodu a navíc chladnou, tedy podstatně šetrnější způsob. Dále byly pro další analýzu použity citlivější metody, které dokázaly identifikovat i menší množství přítomných látek.
Z toho samozřejmě nijak nevyplývá, že život byl na Zem donesen z vesmíru. Nakonec třeba i samotné nukleové báze bylo v prebiotické evoluci potřebné syntetizovat znova (stejně těch mimozemského původu bylo málo, sloučeniny se nedostaly na ta místa, kde život vznikal apod.).
Yasuhiro Oba, Identifying the wide diversity of extraterrestrial purine and pyrimidine nucleobases in carbonaceous meteorites, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-29612-x. www.nature.com/articles/s41467-022-29612-x
Zdroj: NASA Goddard Space Flight Center / Phys.org