Vakovlk tasmánský. Foto z roku 1904, Baker; E.J. Keller., zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Vakovlk možná přežil až do 80. let 20. století nebo později

Vědci vrhli nové světlo na vyhynutí vakovlka (Thylacinus) neboli tasmánského tygra, jednoho z nejikoničtějších a nejzáhadnějších zvířat 20. století.

Tým vědců z Austrálie, Francie a České republiky pod vedením profesora Barryho Brooka z Tasmánské univerzity (University of Tasmania) využil rozsáhlou databázi 1237 záznamů pozorování vakovlka z Tasmánie, pocházejících od roku 1910, ke zmapování úbytku druhu a jeho pravděpodobného vymírání. Výsledky byly publikované v časopise Science of the Total Environment.

„Zjistili jsme, že rozšíření vakovlka tasmánského se rychle zmenšilo po období, kdy byly v Tasmánii poskytovány odměny za zvířecí kůže (1888-1909), a že poslední subpopulace přežívala nejpravděpodobněji v jihozápadní oblasti,“ řekl profesor Brook. Pomocí statistických metod, citlivostní analýzy a modelování nejistoty, tým také odhadl nejpravděpodobnější datum vyhynutí druhu. „Výsledky ukázaly, že k vyhynutí pravděpodobně došlo během čtyř desetiletí po posledním ochytu, tedy kolem 40. až 70. let 20. století. Další analýzou jsme však zjistili, že k vyhynutí mohlo dojít až koncem 80. let do začátku roku 2000. S velmi malou pravděpodobností tasmánský tygr stále přežívá v odlehlých jihozápadních oblastech divočiny.“

Jak uvedl profesor Brook, tato studie poskytla dosud nejkomplexnější a nejpečlivější analýzu vymírání vakovlka. „Použili jsme nový přístup ke zmapování geografického vzorce jeho poklesu napříč Tasmánií a k odhadu data jeho vyhynutí po zohlednění mnoha nejistot. Naše zjištění nejen vrhají nové světlo na osud tohoto ikonického druhu, ale také představují užitečnou metodu pro stanovení priorit ochrany a pro hledání dalších vzácných druhů, jejichž stav je nejistý.“

„Smutným zjištěním naší studie je, že vyhynutí vakovlka nebylo nevyhnutelné,“ zdůrazňuje Ivan Jarić, jeden z autorů studie a vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd ČR. „Pravděpodobně ještě několik desetiletí po smrti posledního známého jedince existovala možnost, kdy ještě šlo zavést adekvátní opatření k zabránění jeho vyhynutí.“

Spoluautor Stephen Sleightholme z Mezinárodní databáze vzorků vakovlka (International Thylacine Specimen Database) uvedl, že tasmánský tygr je jedním z nejvíce fascinujících a nejzáhadnějších zvířat moderní doby. „Po celé dekády dráždí představivost veřejnosti a podněcuje mnoho snah dokázat, že druh stále existuje. Naše studie ukazuje, že o historii a ekologii tasmánského vakovlka se je stále co učit.“

Brook, B.W., Sleightholme, S.R., Campbell, C.R., Jarić, I. and Buettel, J.C. (2023). Resolving when (and where) the Thylacine went extinct. Science of the Total Environment 877, 162878.
https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2023.162878

oznámení Biologického centra AV ČR

Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13

Vědci studovali vývojové vady v obličejové oblasti na myších modelech, které mají mutaci v genu …

One comment

  1. Pavel Houser

    ad foto: v popředí samice, za ní odrostlé mládě. Fenka a štěně? (i když jde o vačnatce?)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close