Sciencemag.cz
Doporučujeme
Transkraniální fotobiomodulace (tPBM) je neinvazivní terapeutická metoda, která se v mozku aplikuje do pravé prefrontální kůry. Tato oblast je všeobecně považována za důležitou pro pracovní paměť. V novém experimentu nyní vědci z Birminghamské a Pekingské univerzity ukázali, že se pracovní (krátkodobá) paměť u účastníků výzkumu po několika minutách léčby zlepšila až o 25 %. Autoři studie byli také během léčby a testování schopni sledovat změny v mozkové aktivitě pacientů pomoc EEG.
Už předchozí studie ukázaly, že léčba laserovým světlem zlepší pracovní paměť u myší. Studie na lidech zase naznačily, že léčba tPBM může zrychlit reakční dobu a zvýšit pozornost. Zde se nicméně jednalo o první studii, která potvrzuje u lidí přímou souvislost mezi tPBM a pracovní pamětí.
Spoluautor práce Dongwei Li z Birminghamské univerzity zmiňuje potenciál metody např. pro léčbu ADHD. Postup je podle něj jednoduchý, bezpečný a bez vedlejších účinků. Jedna skupina účastníků experimentu byla léčena laserovým světlem o vlnové délce 1 064 nm do pravé prefrontální kůry, zatímco ostatní byli léčeni kratší vlnovou délkou, nebo byla léčba dodána do levé prefrontální kůry. Všichni účastníci navíc absolvovali zákrok bez aktivovaného laseru, což mělo vyloučit placebo efekt. Po tPBM v délce 12 minut byli účastníci požádáni, aby si zapamatovali orientaci nebo barvu souboru předmětů zobrazených na obrazovce. Ti, kdo dostali 1 064 nm do pravé prefrontální kůry, si pak pamatovali 4-5 předmětů, ostatní skupiny 3-4.
Prozatím není ovšem známo, proč to přesně takhle funguje (možné je, že světlo stimuluje astrocyty, podpůrné hvězdicovité buňky neuronů, které modulují jejich aktivitu, dodávají jim některé látky, odstraňují odpadní produkty atd.), ani jak dlouho efekt vydrží. Je jasné, že zákrok by měl smysl jen v případě nějakého dlouhodobého přínosu (ne např. zlepšení paměti na 2 hodiny, ale asi ani na 2 dny).
Chenguang Zhao et al, Transcranial photobiomodulation enhances visual working memory capacity in humans, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abq3211. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abq3211
Zdroj: University of Birmingham / MedicalXpress.com
Poznámka PH: Pokud se neví, jak a proč to funguje, vzniká ovšem otázka, jak to celé někoho napadlo? Včetně třeba nastavení konkrétní vlnové délky světla. To vše probíhalo metodou pokus-omyl?
