Mikrofotografie mozkové tkáně ukazuje změny zjištěné u bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Velké množství vakuol vakuol (na obrázku mikroskopických „děr“ v šedé hmotě) dává mozku krav postižených BSE při laboratorním zkoumání tkáňových řezů houbovitý vzhled. Kredit: Dr. Al Jenny - Public Health Image Library, APHIS: Public domain

Vědci našli sloučeniny snižující obsah prionů

Priony jsou abnormální, patogenní molekuly, přenosné a schopné vyvolat abnormální skládání specifických normálních proteinů buněk.

Prionová onemocnění jsou souhrnným označením pro skupinu smrtelných a v současné době neléčitelných neurodegenerativních chorob, která postihují nejen lidi, ale i volně žijící zvířata a zvířata chovaná v zajetí. Mezi tyto nemoci patří Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) u lidí, bovinní spongiformní encefalopatie (BSE neboli „nemoc šílených krav“) a chronické chřadnutí (CWD) postihující jeleny a losy.
Jádrem těchto nemocí je přeměna prionového proteinu (PrPC) z jeho normálního tvaru na patologickou strukturu (PrPSc), která je toxická pro neurony a může se replikovat prostřednictvím vazby na dosud nemodifikované molekuly PrPC. Tato schopnost sebereplikace činí tyto chybně složené proteiny infekčními, „napůl živými“ (poznámka terminologická: mluvíme o chorobě, ne o otravě; v originální tisková zprávě se priony také neoznačují za molekuly, ale jako „agens“).
V nové studii vědci z Boston University identifikovali 10 sloučenin, které jsou schopny snížit hladinu PrPSc v infikovaných buňkách, a prokázali, že nejúčinnější z nich mohou také zabránit toxicitě, která byla pozorována při aplikaci PrPSc na kultivované zdravé neurony.
„Vzrušující je, že pět z těchto sloučenin se již v minulosti používalo u lidí: rimcazol a haloperidol na neuropsychiatrické stavy, (+)-pentazocin na neuropatickou bolest a látky SA 4503 a ANAVEX2-73 jsou v klinických studiích na ischemickou mrtvici, respektive Alzheimerovu chorobu,“ vysvětlil hlavní autor studie Robert C.C. Mercer. Teoreticky by tedy schválení nějaké protiprionové léčby mohlo být (relativně) krátké.
Vědci původně zkoumali protiprionové vlastnosti těchto molekul, protože bylo známo, že se vážou na sigma receptory (σ1R a σ2R), o nichž se autoři studie domnívali, že se podílejí na šíření prionů. Pomocí technologie genového knockoutu (CRISPR) ale zjistili, že sigma receptory z hlediska jejich protiprionových vlastností relevantním cílem těchto léčiv nejsou. Vlastní mechanismus tedy ještě bude třeba určit.

Robert C. C. Mercer et al, Sigma Receptor Ligands Are Potent Antiprion Compounds that Act Independently of Sigma Receptor Binding, ACS Chemical Neuroscience (2024). DOI: 10.1021/acschemneuro.4c00095
Zdroj: Boston University School of Medicine / Phys.org

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

I Nobelova cena za chemii je vlastně za umělou inteligenci

Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *