Sciencemag.cz
Doporučujeme
Bylo to pokládáno za spikleneckou teorii, kterou Google mazal z výsledků vyhledávání, teď dle aktuálních vědecké studie nejspíš zase nevíme.
Virus SARS-CoV-2 je podle nové studie „vysoce přizpůsobený člověku“. Analýza, která prošla recenzním řízením a byla publikovaná ve Scientific Reports, je založena na modelování pomocí superpočítačů. U viru ze začátku pandemie byla porovnána jeho schopnost infikovat člověka a 12 různých zvířat – ať už domácích, nebo exotických. Cílem bylo nejenom zjistit původ viru, ale také zkoumat, nakolik jím mohou být ohroženi domácí mazlíčci nebo zvířata ekonomicky významná.
Studie je založena na porovnání, jak se proteiny virové čepičky dokáží vázat na receptory ACE2 u různých druhů. Ukázalo se, že u člověka je tato vazba vůbec nejsilnější ze všech testovaných druhů, a to včetně netopýrů a luskounů. Studie Flinders University a La Trobe University byla ovšem provedena jako simulace, tedy jako výpočet síly vazby za základě genomových dat pro příslušný receptor (=pro příslušný protein tvořící receptor).
Samotný původ viru u netopýrů studie nutně nezpochybňuje, nicméně problém je najít mezihostitele. Virus na samém počátku pandemie, po přeskoku na člověka, by měl být více adaptován na původní druh. Těžko mohlo dojít k přeskoku přímo z netopýrů, ale ani z netopýrů přes luskouny. Zjištěná schopnost lidského SARS-CoV-2 vázat se na netopýří receptor byla vysloveně špatná. U luskounů je to celé složitější; SARS-CoV-2 je na jejich receptory váže nejlépe hned po člověku, nicméně u nich nikdy nalezen nebyl (v v rozporu s některými oznámeními). Ve skutečnosti jsou luskouni nakaženi virem příbuzným, který má shodou okolností velmi podobné proteiny čepičky (spike) jako ten lidský. Mohlo k tomu dojít konvergentní evolucí, ale i rekombinacemi či genetickým inženýrstvím.
Podle vědců tedy ve hře zůstává buď přeskok přes nějaký dosud neznámý druh, nebo si s viry někdo hrál v laboratoři a ty mu utekly. Mezi těmito dvěma možnostmi z dat nelze rozhodnout.
Studie na základě stejného modelu dále varuje, že psi, kočky i krávy byli mohli být k SARS-CoV-2 náchylní, čím déle bude kolovat v lidské populaci, tím větší je pravděpodobnost, že vzniknou i verze přímo ohrožující tato zvířata.
Sakshi Piplani et al, In silico comparison of SARS-CoV-2 spike protein-ACE2 binding affinities across species and implications for virus origin, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-92388-5
Zdroj: Flinders University / MedicalXpress.com
Poznámka PH: Otázka je, nakolik schopnost vazby na AECE12 dokážeme ale opravdu určit jen z genomových dat. Ty proteiny se pak různě skládají… Přece jen toto byla simulace, ne skutečný test schopnosti infikovat.
Zajímavé by byly studie jak virus působí na plodnost.
Pokud by se ukázalo, že snížení plodnosti je trvalý následek, šly by úvahy trochu jiným směrem 🙂
Zapomíná se na doktory Mengele, tedy na Frankensteiny s profilem psychopatů, kteří rádi redukují počet jedlíků ubývajícího koláče. Ekonomové tomuto jevu říkají negativní externalita z omezených zdrojů, k psychologii jejího vzniku a šíření však raději v zajetí své specializace mlčí. Podle mých informací a multidisciplinárních vědomostí lze najít reálné Frankensteiny v některé z US vojenských biolaboratoří. Ostatně nákaza US reprezentace na hrách ve Wuchanu to naznačuje velmi silně.
Re. Ostatně nákaza US reprezentace na hrách ve Wuchanu to naznačuje velmi silně.:
A čím že to ta reprezentace byla nakažena se ví, když je tu to silné naznačování?