Credit: Martin How

Vědci testovali koně v kabátech, aby porovnali různé možnosti pruhování zeber

Výklady zebřího pruhování jsou mezi biology oblíbeným tématem. Podle nejčastějších teorií má pruhování mást, ať už šelmy nebo bodavý hmyz. Nechybí ale třeba ani názor, že vzor souvisí s termoregulací.
Nová studie nyní porovnávala různé varianty pruhování. Speciálně vzor, kdy jsou mezi barvami ostré přechody a tmavé pruhy jsou úzké (případně malé skvrny, „kostičky“ apod. by měly fungovat podobně), má prý být účinný proti ovádům (horseflies, čeleď tabanidae).
Výzkum vedli Tim Caro a Martin How z Bristolské univerzity. Uvádějí, že již dříve se vědělo, že ovádi mají odpor k přistávání na pruhovaných objektech. Nebylo ale jasné, jaká vlastnost pruhů jim vlastně vadí – pruhy mohou být samozřejmě různé. Kandidáty je zde např. šířka pruhu, barevný kontrast, ale i třeba nějaký efekt související s polarizací světla.
V rámci studie výzkumníci nejprve zjistili, že ovádi jsou přitahováni velkými tmavými objekty, ale tmavé členité vzory se jim už tolik nelíbí. Když koně dostali různé oblečení, ukázalo se, že celošedé přikrývky byly spojeny se zdaleka největším počtem přistání. Následovaly pokrývky s velkými černými trojúhelníky umístěnými na různých místech a pak malé šachovnicové vzory bez zvláštního uspořádání. V jiném experimentu se ukázalo, že kontrastní pruhy přitahovaly málo hmyzu, zatímco homogennější pruhy byly atraktivnější.
Jen minimum důkazů se našlo pro to, že by do hry vstupovala polarizace (všechny vzory se také fotografovaly v polarizovaném světle) nebo optické klamy, které hmyz různě matou a brání mu přistát přesně na vyhlídnutém místě.
Samozřejmě je lákavé zkusit dát výsledky do nějaké celkové ekologické perspektivy. Různé druhy zeber jsou pruhované různě, jiné zbarvení mají zebrám blízko příbuzní koně a osli, jiné další kopytníci. Proč tedy přírodní výběr vytvořil příslušné pruhování zrovna u zeber (a ta dále)? Autoři studie v této souvislosti pouze uvádějí, že zebry mají krátkou srst, takže je zde větší selekční tlak nějak zvýšit obranu proti bodavému hmyzu. Choroby přenášené hmyzem jsou také (snad) nebezpečnější pro lichokopytníky než pro sudokopytníky.


Credit: Martin How


Credit: Martin How

Tim Caro et al, Why don’t horseflies land on zebras?, Journal of Experimental Biology (2023). DOI: 10.1242/jeb.244778
Zdroj: University of Bristol / Phys.org

Viz také: Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované
Poznámka PH: Ad rozdíly mezi různými zebrami a mezi zebrami a dalšími druhy, nejjednodušší by byl výklad založený na tom, že zebry prostě žijí tam, kde má ochrana větší smysl, ať už proti čemukoliv (žijí příslušní hmyzáci, je jich více, přenášejí nebezpečnější choroby; nebo žijí příslušné šelmy atd.)

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close