Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Vědci zkoumají geny G. J. Mendela

Génius, nadčasová osobnost a jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – to je Gregor Johann Mendel, který se do dějin lidstva zapsal objevením základních principů dědičnosti.

V příštím roce uplyne 200 let od narození „otce genetiky“, jak se Mendelovi dodnes celosvětově přezdívá. V rámci oslav tohoto výročí se chystá nejen v Brně, ale i na dalších místech Česka, Evropy a světa mnoho akcí a projektů, které mají připomenout, že pilíře genetiky byly položeny na jihu Moravy. „Mendelův způsob myšlení a vědecké práce byly tak originální, že podstata jeho objevu se dá mnohem lépe popsat až dnes – prostřednictvím pojmů z oblasti informatiky či kybernetiky. Z toho důvodu také význam jeho odkazu spíše narůstá a je možné na něj navazovat a rozvíjet jej. Věřím, že jeho samotného by velmi potěšilo, že současné Brno je zasvěceno vědě, výzkumu a vzdělávání a že právě univerzity a vědecká centra mohou svůj výzkum stavět na jeho geniálním díle,“ říká primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková.

Proto se v rámci spolupráce mezi odborníky z Masarykovy univerzity, augustiniánského opatství a dalších organizací, které oslavy připravují, zrodila myšlenka dozvědět se nové informace o světoznámém přírodovědci. A to prostřednictvím archeologického výzkumu hrobky Augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně a navazujících antropologických a genetických analýz získaných nálezů. „Mendel byl naprosto výjimečnou a multižánrovou osobností, která předběhla svou dobu. Také proto jsme dali souhlas k exhumaci a k vědeckým výzkumům, aby jeho odkaz zůstal i nadále živý a veřejnosti známý. Česká republika, lidstvo, ale hlavně sám Mendel, si to jednoznačně zaslouží. Zvlášť, když se za svého života vědeckého uznání nedočkal,“ říká P. Paul Graham, OSA za Řád svatého Augustina.

Na vědeckém výzkumu se zásadním způsobem podílí Masarykova univerzita

„Jako rektorovi Masarykovy univerzity je mi nesmírnou ctí být u tak unikátního projektu, který realizuje paní prorektorka Šárka Pospíšilová se svým týmem. Jeho výsledky jsou nejlepším důkazem, že naše univerzita provádí výzkumy na té nejvyšší úrovni,“ říká prof. MUDr. Martin Bareš Ph.D. Na výzkumech spojených s Gregorem Johannem Mendelem se podílejí téměř dvě desítky vědců. „Zapojeni jsou např. odborníci z Filozofické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity i vědci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC. Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání postupně i v průběhu příštího roku, kdy v červenci vyvrcholí oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela,“ doplňuje vedoucí výzkumu prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., která je také genetičkou.

Archeologické, antropologické a molekulárně-genetické výzkumy

Práce na archeologickém výzkumu augustiniánské hrobky probíhaly v červnu a trvaly zhruba dva týdny. Rakev, ve které byly následnými analýzami identifikovány ostatky samotného G. J. Mendela, zasahovala pod základy hrobky, takže se archeologové dostali při práci až do hloubky 2,5 metrů. „V průběhu vykopávek se ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá. Museli jsme proto vymýšlet technické postupy, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev v celku a nepoškodila se,“ popsal ředitel a hlavní archeolog z ústavu Archaia Brno Mgr. Marek Peška, Ph.D.

V rakvi se našly kromě kostry také boty, oděv, vzácné kříže, ale např. i noviny z října r. 1883. Antropologická měření také odhalila například výšku Mendelovy postavy nebo velikost bot. K získání nových poznatků jsou využívány i další vědní obory. „Například pomocí biometrických údajů lebky vytvoříme takzvanou superprojekci, což znamená, že tvar Mendelova obličeje srovnáme s dostupnými obrazy a fotografiemi,“ přiblížila bádání doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D. z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Identita potvrzena

V rámci genetického výzkumu se vzorky DNA získané z ostatků nalezených v hrobce porovnávaly s DNA získanou z biologického materiálu, který vědci objevili při výzkumech v opatství. „V ochranných overalech jsme zde zkoumali předměty, které Mendel používal. S kolegy jsme procházeli např. knihy, kde jsme stránku po stránce hledali kupříkladu vlasy a vousy, vysvětluje Mgr. Dana Fialová, Ph.D. z Oddělení genetiky a molekulární biologie Masarykovy univerzity.

Že se skutečně podařilo nalézt ostatky Gregora Johanna Mendela, se potvrdilo v laboratořích CEITECu, kde sekvenace DNA probíhala. „U vzorku mitochondriální DNA získané z Mendelovy knihy Astronomie byla prokázána plná shoda se vzorky odebranými z Mendelových ostatků, což považujeme za jednoznačné potvrzení identity odebrané DNA“, uvedl Mgr. Filip Pardy, odborný pracovník Genomické laboratoře tamního Centra molekulární medicíny. Zda se však podaří zrekonstruovat celý genom otce genetiky, ukážou podle Pardyho až další genomické a bioinformatické analýzy.

První genetické výsledky jsou známé už nyní

Genetici se při analýze DNA G. J. Mendela zaměřili na analýzu jeho původu na základě mitochondriální DNA a dle chromozomu Y. „Bude nás také zajímat, zda sám Mendel neměl ve své DNA některou z variant genů, o nichž dnes víme, že způsobují dědičná onemocnění, která se dědí podle pravidel, jež právě Mendel objevil. Jinými slovy, zda netrpěl predispozicí ke geneticky podmíněné nemoci,“ uvedl prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D. z Ústavu lékařské genetiky a genomiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITEC MU.

Pocta Mendelovi – Mezinárodní genetická konference v Brně s laureáty Nobelovy ceny

Genetika je dnes běžnou součástí našich životů, potkáváme se s ní v mnoha oblastech každý den. Vliv Gregora Johanna Mendela na vznik tohoto vědního oboru je naprosto zásadní. Také proto na jeho počest v Brně začne 20. července 2022 třídenní mezinárodní genetická konference. Sjedou se na ni vědecké špičky z celého světa. „Už teď máme potvrzenou účast tří držitelů Nobelovy ceny, kteří zde budou v roli přednášejících,“ vysvětluje Ing. Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s., která se dlouhodobě stará o popularizaci odkazu Mendela. Význam kulatého jubilea si uvědomuje i náměstek primátorky města Brna Bc. Tomáš Koláčný. „Chceme, aby jméno Gregora Johanna Mendela bylo v příštím roce viditelné nejen v Česku, ale po celém světě. Město s partnery zároveň chystá celou řadu akcí a aktivit, jejichž hlavním cílem je, aby toto významné jubileum bylo ve městě patrné na každém kroku.“

tisková zpráva CEITEC

Znovu vyrobí parfémy používané za časů Kleopatry

Jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence? A jaké vůně z nich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close