Kde v mozku „sídlí“ vědomí a nakolik má taková otázka vůbec smysl? Nová studie ukazuje na význam určitého typu nervových spojení. K takovému závěru alespoň dospěl výzkum, který vedl z Jun Kitazono z Tokijské univerzity. Vědci pochopitelně nedošli k nějakému finálnímu řešení, nicméně stanovili jakési minimální podmínky – neurologické koreláty a přítomnost mechanismů (aktivních podsítí s určitými vlastnostmi), které postačují k vědomému prožitku určité situace. (Poznámka: v původní tiskové zprávě se podmínky nutné a postačující poněkud míchají.)
Pro identifikaci oblasti mozku, kde se vědomí nachází, hledali vědci jeden specifický znak vědomí v neuronálních sítích mozku: obousměrné dráhy. Když něco vidíme nebo zažíváme nějaký vjem, náš mozek přijímá informace. To ale (alespoň podle autorů příslušné studie) k vědomí nestačí. Mozek musí současně také posílat informace zpět, tj. musí být aktivována zpětná vazba. Ne každá část mozku je toho schopna, respektive ne ve stejné míře. Vědci předpokládali, že právě obousměrná spojení jsou základním znakem částí mozku odpovědných za vědomí. „Zpětnovazební složka mizí nejen při ztrátě specifických obsahů vědomí v bdělých stavech, ale také během nevědomých stavů, kdy se vědomé prožitky obecně ztrácejí, jako je celková anestezie, spánek a vegetativní stavy,“ uvádí J. Kitazono.
Autoři výzkumu vyvinuli speciální algoritmus, který z dostupných dat dokázal zjistit, kde je síť obousměrných propojení nejhustší. Pak tuto techniku použili na takto sestavený model myšího mozku, tzv. konektom. Ukázalo se, že extrahované komplexy s největší mírou obousměrných propojení nejsou v mozku rovnoměrně rozděleny, ale spíše se soustřeďují v kortikálních oblastech (mozkové kůře) a thalamu (mezimozkový hrbol). Na druhou stranu regiony v ostatních hlavních oblastech mají nízkou „obousměrnost“, zvlášť to platí pro mozeček.
Výsledky jsou v souladu s tím, co se již předpokládalo. Mozková kůra, která se nachází na povrchu mozku, obsahuje smyslové oblasti, motorické oblasti a asociační oblasti, které jsou považovány za zásadní pro prožívání vědomí. Stejně tak se očekávalo, že thalamus, který se nachází uprostřed mozku, s vědomím úzce souvisí. Zejména interakce mezi thalamem a korovými oblastmi, tzv. thalamo-korová smyčka, se považuje za klíčovou.
Vědomí je ovšem dynamické a neustále se mění. Podstatné je nejen to, kde zpětnovazebná spojení jsou k dispozici (výše zmíněné minimální podmínky), ale kde jsou zrovna aktivní. Vědomí jako (řekněme) určitá funkce mozkové aktivity „přeskakuje“ a k určení místa vědomí v daném okamžiku potřebujeme přímo zkoumat dynamiku nervové aktivity.
Jun Kitazono et al, Bidirectionally connected cores in a mouse connectome: towards extracting the brain subnetworks essential for consciousness, Cerebral Cortex (2022). DOI: 10.1093/cercor/bhac143
Zdroj: University of Tokyo / MedicalXpress.com
Poznámky PH:
K podmínkám nutným a postačujícím. Zajímavá mi přijde např. představa „kognitivního darwinismu“, vědomé je to, co je zrovna nejaktivnější. Tj. řekněme „postačující“ by takto chápáno znamenalo nejen splnění podmínek (nutných) určité hustoty propojení, ale aby jiná oblast mozku (část mozku, modul… nemusí jít přímo o lokalizované místo) nebyla v tu chvíli zrovna propojena více.
Co z výše uvedeného výzkumu vyplývá k otázkám vědomí u umělé inteligence?
jsem jen ja a vse kolem je jen nekonecny blok kridy s dirami ve tvaru lidi.