Archiv článků: vědomí

Kde se umělé vědomí objeví poprvé?

Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …

více »

Umělá inteligence a její abstrakce – není čemu rozumět

Umělé inteligenci, respektive strojovému učení, se poslední dobou často vytýká, že nikdo přesně neví, na základě čeho se systém vlastně rozhoduje. Jenže – není v tom naopak jeho hlavní přednost? Vůbec se nechci pouštět do filozofických úvah o tom, co je skutečná umělá inteligence a čemu se dnes jen tak …

více »

Psi a vědomí sebe sama

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …

více »

Vědomí jako pocit zpracovávané informace – kde je problém?

Jaké jsou hlavní námitky proti představě, že vědomí se automaticky dostavuje jako důsledek určitého typu zpracování informace? Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí Prvním problémem podle mého názoru je, že Tegmark požaduje např. určitou kapacitu paměti a rychlost zpracování informace při výpočtu. Jenže potíž je už v základním pojmu: …

více »

Max Tegmark o podstatě vědomí

Je vědomí to, jak se cítí informace (určitého typu), pokud je (určitým způsobem) zpracovávána? Fyzik Max Tegark je znám asi hlavně jako autor bizarní myšlenky, podle které je vesmír (fyzická realita) totožný s matematickou strukturou. Ve svých úvahách o vědomí se pokouší o takovou definici, která by se dala testovat …

více »

Orangutani prý dokáží hovořit o minulosti

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Je jasné, že účinnost lidského jazyka spočívá v tom, že nepopisuje pouze bezprostřední realitu – přítomnost, ale i minulost, budoucnost a možnost (podmiňovací způsob). Jak jsou na tom naši příbuzní, konkrétně orangutani? Adriano Reis e Lameira z University of St. Andrews provedl se svými kolegy následující experiment. Orangutani při objevení …

více »

Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …

více »

Jak souvisí vědomí, jazyk a pozornost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

A jak je to s vědomím zvířat? Anatomie mozku je mezi jednotlivými druhy savců velice podobná. Základní struktura, která u člověka patrně umožňuje vědomí, se v evolučním vývoji savců udržovala prakticky ve stejné podobě, a mezi jednotlivými savci se tedy výrazně neliší. Podobný je mozkový kmen, organizace thalamu, struktury řídící …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close