Archiv článků: vědomí

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Nový experiment má dokazovat, že naše intuitivní představy o okolním světě, nebo alespoň kvantovém mikrosvětě, musejí být špatně. Přesněji řešení, mezinárodní tým včetně vědců z australské Griffith University v Nature Physics dospívá k závěru, že alespoň jeden …

Psi očichávají vzorek vlastní moči jinak dlouho než moč jiného psa. Rozpoznají, že je jejich vlastní a z toho se usuzuje, že mohou mít nějaké vědomí sebe sama, i když se nepoznají v zrcadle. Tedy nepoznají – na rozdíl třeba od šimpanze, když psovi přilepíte na ucho, kam si nevidí, …

Je vrozená třeba i víra v posmrtný život? Experimenty k prozkoumání vrozených intuic o povaze světa. Po tisíciletí filozofové debatovali o tom, zda se svět skládá z jedné, nebo dvou substancí. Zástupci „jedné substance“ se nazývají monisté a lze mezi ně zařadit řecké filozofy Hérakleita a Parmenida a novověké filozofy …

Sklon spatřovat mysl u počítače či auta se objevuje především tehdy, když odmítají poslouchat naše přání. Osamělost nás může přimět vidět mysl i u pouhých předmětů. Když postava Toma Hankse v Trosečníkovi zjistí, že je samotný na opuštěném ostrově, ve snaze o to vyrovnat se s osaměním se spřátelí s …

Někteří tvrdí, že otázku sebeuvědomění nikdy nic fyzického nezodpoví a že sama existence vědomí naznačuje existenci něčeho, co přesahuje naši fyzickou sféru. Jestliže ale mysl může hýbat hmotou, pak přece musí existovat fyzika, která obě tyto sféry spojí a která vědě umožní, aby se vrátila zpět do hry. Možná ale, …

Neuron je obvykle spojen s desítkami až tisíci jiných neuronů. Tranzistory v počítači naproti tomu vysokou míru propojení nemají. Tononi mi vysvětloval, jak na základě objevu, že se vědomé mozky chovají jako sítě, vyvinul novou teorii sítí, které podle jeho názoru mají vědomí. Součástí této takzvané integrované teorie informací (IIT) …

Koncept Internet of Thoughts předpokládá propojení lidských mozků s počítačem přes přímé rozhraní. Vedle IoT je další zkratkou s podobným významem B/CI, tedy Brain/Cloud Interface. Zajímavé je, že nyní studii na toto téma nyní publikoval vědecký časopis. Že něco takového předpovídá např. futurista Ray Kurzweil, to samozřejmě nepřekvapuje. Na studii …

Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …

Umělé inteligenci, respektive strojovému učení, se poslední dobou často vytýká, že nikdo přesně neví, na základě čeho se systém vlastně rozhoduje. Jenže – není v tom naopak jeho hlavní přednost? Vůbec se nechci pouštět do filozofických úvah o tom, co je skutečná umělá inteligence a čemu se dnes jen tak …