Archiv článků: vědomí

Sklon spatřovat mysl u počítače či auta se objevuje především tehdy, když odmítají poslouchat naše přání. Osamělost nás může přimět vidět mysl i u pouhých předmětů. Když postava Toma Hankse v Trosečníkovi zjistí, že je samotný na opuštěném ostrově, ve snaze o to vyrovnat se s osaměním se spřátelí s …

Někteří tvrdí, že otázku sebeuvědomění nikdy nic fyzického nezodpoví a že sama existence vědomí naznačuje existenci něčeho, co přesahuje naši fyzickou sféru. Jestliže ale mysl může hýbat hmotou, pak přece musí existovat fyzika, která obě tyto sféry spojí a která vědě umožní, aby se vrátila zpět do hry. Možná ale, …

Neuron je obvykle spojen s desítkami až tisíci jiných neuronů. Tranzistory v počítači naproti tomu vysokou míru propojení nemají. Tononi mi vysvětloval, jak na základě objevu, že se vědomé mozky chovají jako sítě, vyvinul novou teorii sítí, které podle jeho názoru mají vědomí. Součástí této takzvané integrované teorie informací (IIT) …

Koncept Internet of Thoughts předpokládá propojení lidských mozků s počítačem přes přímé rozhraní. Vedle IoT je další zkratkou s podobným významem B/CI, tedy Brain/Cloud Interface. Zajímavé je, že nyní studii na toto téma nyní publikoval vědecký časopis. Že něco takového předpovídá např. futurista Ray Kurzweil, to samozřejmě nepřekvapuje. Na studii …

Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …

Umělé inteligenci, respektive strojovému učení, se poslední dobou často vytýká, že nikdo přesně neví, na základě čeho se systém vlastně rozhoduje. Jenže – není v tom naopak jeho hlavní přednost? Vůbec se nechci pouštět do filozofických úvah o tom, co je skutečná umělá inteligence a čemu se dnes jen tak …

Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …

Jaké jsou hlavní námitky proti představě, že vědomí se automaticky dostavuje jako důsledek určitého typu zpracování informace? Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí Prvním problémem podle mého názoru je, že Tegmark požaduje např. určitou kapacitu paměti a rychlost zpracování informace při výpočtu. Jenže potíž je už v základním pojmu: …

Je vědomí to, jak se cítí informace (určitého typu), pokud je (určitým způsobem) zpracovávána? Fyzik Max Tegark je znám asi hlavně jako autor bizarní myšlenky, podle které je vesmír (fyzická realita) totožný s matematickou strukturou. Ve svých úvahách o vědomí se pokouší o takovou definici, která by se dala testovat …

Je jasné, že účinnost lidského jazyka spočívá v tom, že nepopisuje pouze bezprostřední realitu – přítomnost, ale i minulost, budoucnost a možnost (podmiňovací způsob). Jak jsou na tom naši příbuzní, konkrétně orangutani? Adriano Reis e Lameira z University of St. Andrews provedl se svými kolegy následující experiment. Orangutani při objevení …