Sciencemag.cz
Doporučujeme
Proudy lávy na povrchu Venuše mohou být údajně staré jen několik let, což by znamenalo, že Venuše je vedle Země jedinou vulkanicky aktivní planetou Sluneční soustavy – měsíce velkých planet nepočítáme, tam navíc najdeme i ledové sopky.
Pokud by se tyto závěry potvrdily, nejspíš by z toho vyplývala otázka, co v tomto ohledu spojuje Venuši se Zemí, ale čím se obě planety liší od Marsu (Rudá planeta sice vulkány měla, ale jejich činnost podle všeho ustala). Už od 90. let (mise Magellan NASA) se předpokládalo, že Venuše je svět sopek a rozsáhlých proudů ztuhlé lávy. Tento pohled potvrdila i i mise Venus Express Evropské vesmírné agentury. Infračervené vyzařování během noci na Venuši z různých sousedních míst se lišilo, nejspíš šlo právě o rozdíl láva vs. původní povrch. Z toho ale přímo nevyplývalo, jak je tato sopečná činnost stará.
Tým vědců nyní v laboratoři napodobil atmosféru Venuše. Cílem bylo zjistit, jak rychle za těchto podmínek probíhají přeměny minerálů a související procesy (poznámka: nejspíš něco jako koroze, eroze apod.). Výsledkem je zjištění, že olivín, jedna z obvyklých složek čedičových hornin, by měl s atmosférou Venuše reagovat velmi rychle a po pár týdnech se potáhnout vrstvami oxidu železa (magnetitu, hematitu apod.). Právě olivín lze ale zřejmě detekovat i v datech pořízených sondou Venus Express.
Závěr: Sopky na Venuši jsou aktivní, lávu chrlily během posledních let.
Autoři studie tvrdí, že výsledek by mohl motivovat k návštěvě povrchu Venuše, kde by se dalo vše přímo zaznamenat a dále zkoumat, jak se Venuše a Země v tomto liší od Marsu. (Poznámky PH: Lze ale pochybovat, že by se zrovna toto stalo prioritou. Navíc jediný eventuální výbuch vulkánu na Marsu všechny teorie zase rázem změní. Možná na Zemi přetrvávající sopečná činnost nějak souvisí s tektonikou?)
„Present-day volcanism on Venus as evidenced from weathering rates of olivine“ Science Advances (2020). advances.sciencemag.org/content/6/1/eaax7445
Zdroj: Universities Space Research Association/Phys.org
