Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na první pohled to nedává moc smysl. Vesmír při velkém třesku odstartoval jako krajně horký a postupně chladne (viz reliktní záření). Podle asi převládajících kosmologických modelů (zrychlující se rozpínání) pak navíc nakonec vesmír čeká ledové prázdno – bez hvězd, prakticky bez hmoty, jak ji dnes známe.
Nová studie publikovaná publikovaná v Astrophysical Journal nicméně uvádí, že průměrná teplota plynu ve vesmíru za posledních 10 miliard let vzrostla 10krát a nyní dosahuje 2 milionu K. Výzkum má souviset i s prací nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 2019 Jima Peeblese, která popisuje, jak se ve vesmíru fungují větší struktury typu galaxií.
Žijeme prostě v období, kdy bez ohledu na kosmologickou konstantu a pravděpodobně zrychlující se rozpínání vesmíru světu vládne gravitace, uvádí hlavní autor studie Yi-Kuan Chiang z Ohio State University. Ta k sobě přitahuje plyn a temnou hmotu, vznikají struktury až na úrovni kup (cluster) galaxií. Přitahování je tak prudké, že se při něm plyn sráží a zahřívá. Toto ohřívání bude pravděpodobně ještě nějaký čas pokračovat.
Výsledky studie jsou založeny na nové metodě, která dokáže odhadovat teplotu plynu. Vývoj v čase pak odpovídá prostě tomu, že zjištěné teploty plynu dále od Země („staršího“) jsou v průměru nižší, vzdálenost se zjistí z rudého posuvu. Použitá data pocházejí z dalekohledu Planck a ze Sloan Digital Sky Survey.
Yi-Kuan Chiang et al, The Cosmic Thermal History Probed by Sunyaev–Zeldovich Effect Tomography, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/abb403
Zdroj: Ohio State University / Phys.org
Vesmir neni perpetum mobile, neohriva se srazenim castic, ale radioaktivnim rozpadem stimulovany gravitaci. Presne tak vznikly vsechny planetarni systemi, vcetne naseho.