(c) Graphicstock

Radioaktivní prvky ovlivňují obyvatelnost planet

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost planet, protože vnitřní teplo v jádru planety pak pohání „dynamo“, které vytváří magnetické pole. A to zase chrání planetu před destruktivním vlivem kosmického záření (tedy té části, která se skládá z nabitých částic).
Ne že by třeba dynamo v jádře planety nemohlo fungovat i na jiných principech než kvůli radioaktivnímu rozpadu, ale s ním je stabilnější, uvádí jeden z autorů studie Francis Nimmo z University of California (Santa Cruz).
Současně ale může fungování dynama zastavit i přebytek radioaktivních prvků, v důsledku toho se pak přehřívá plášť mezi jádrem a kůrou; roztavené jádro ztrácí teplo příliš pomalu a nedojde ke konvekci, která vytváří magnetické pole. Velký vnitřní ohřev také zvýší vulkanickou aktivitu, která může generovat velká vymírání (poznámka: i když samotný život by zničit neměla). Bez vulkanismu je ale naopak omezen koloběh prvků a geologicky mrtvá planeta je rovněž nepříznivá životu. Země se na této škále nachází někde uprostřed.
Některé těžké prvky vznikají už jen při fúzích neutronových hvězd. Jde o velmi vzácné události, takže při vzniku hvězd/planetárních soustav je pak množství těchto prvků velmi rozdílné, podle toho, jak daleko se příslušná hmota nacházela.
Předpokládáme, že složení planet koresponduje se složením jejich hvězd. Ve hvězdách dokážeme z jejich spekter relativně snadno detekovat europium, které vzniká podobnými procesy jako uran a thorium. Závěr tedy zní, že šance na život pozemského typu na exoplanetách zemského typu (:-)) můžeme odhadovat podle množství europia v příslušné hvězdě.

Francis Nimmo et al. Radiogenic Heating and Its Influence on Rocky Planet Dynamos and Habitability, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/2041-8213/abc251
Zdroj: University of California – Santa Cruz / Phys.org

Poznámky PH:
Ad spojitost života s deskovou tektonikou: spíš bych nepřeceňoval. A spojitost s vlastním magnetickým polem také ne, když víme, že při „vypnutí“ zemského magnetického pole během přepínání nedochází k žádným masovým vymíráním (ovšem možná, kdyby to takhle fungovalo trvale, by to výrazně narušilo atmosféru, to je jiná věc). Naopak může být důležité prostě to, že radioaktivní rozpad v jádru nějak stabilizuje teplotu? (Viz i to, jak samotná Země několikrát málem zmrzla.)

Galaxie si navzájem kradou temnou hmotu

Tu a tam se objeví překvapující zpráva, že galaxie XY podle všeho neobsahuje temnou hmotu, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close