Sciencemag.cz
Doporučujeme
Koronaviru se nová studie netýká, alespoň ne bezprostředně. Nemoci samozřejmě neexistují ve vakuu. Podle některých názorů například za většinu úmrtí při chřipkové epidemii po první světové válce mohly až bakterie způsobující zápal plic, je ovšem otázka, zda to můžeme pokládat za sekundární epidemii (nejspíš byly tyto bakterie přítomny v populaci i předtím).
Nicméně představme si, že dochází k epidemickému šíření více patogenů současně. Dosud údajně prakticky neexistovaly modely, které by pro tento případ poskytovaly dostatečnou prediktivní sílu. Vědci z Rice University (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a University of Michigan nyní takový modle vytvořili. Studie popisuje šíření bakteriálních a plísňových („houbových“ – fungálních) infekcí v populaci zooplanktonu. Máme-li předvídat závažnost kombinované epidemie, je pochopitelně důležité vědět, zda spolu choroby v rámci jediného hostitele nějak speciálně interagují (poznámka PH: snad se tím myslí něco nad triviální poznatek, že organismus oslabený jednou chorobou bude obtížněji vzdorovat jiné). Autoři studie pro jistotu dodávají, že není známo, že by to, tedy nějaký zvláštní vztah s jinými patogeny, platilo i pro koronavirus COVID-2019.
Výzkum zahrnoval jak počítačové simulace, tak i experimenty. Jako klíčové se přitom ukázalo pořadí, v jakém se různé epidemie šíří, výsledky mohou být úplně odlišné – alespoň to tak fungovalo u drobných korýšů dafnií (Daphnia dentifera). Důležitost pořadí se týká jak osudu jedince, tak i šíření patogenů v populaci jako celku. Což je celkem dobře pochopitelné, když si představíme, že např. člověk nakažený malárií lehne v horečkách; přitom bude přednostně šířit a přednostně se nakazí jinými epidemiemi přenášenými bodavým hmyzem, naopak se v tomto stavu asi hůře nakazí nebo bude méně šířit dál choroby sexuálně přenosné (apod.).
Teprve se znalostí pořadí epidemií a interakcí patogenů v hostiteli (které také závisí na tom, v jakém pořadí dojde k infekci) dokázali autoři výzkumu předpovědět trvání epidemií i podíl populace, kterou tyto epidemie zasáhnou,
Model obsahuje jako parametry obecné informace – dobu úmrtí od nákazy, dobu přenosu na dalšího hostitele apod. – tedy, nic, co by bylo specifické pro zooplankton použitý v testech. Narazíme-li na kombinovanou epidemii v přírodě, často ovšem nevíme, v jakém pořadí udeřila. V lidské medicíně bychom tuto informaci nejspíš k dispozici měli, zbývalo by ovšem dokázat co nejpřesněji charakterizovat interakci více patogenů v infikovaném hostiteli.
Patrick A. Clay et al, Within-host priority effects and epidemic timing determine outbreak severity in co-infected populations, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2020). DOI: 10.1098/rspb.2020.0046
Zdroj: Rice University/Phys.org a další
Poznámka PH: Čili dejme tomu, kdyby se teď začala šířit nějaká verze chřipky, dopadlo by to úplně jinak, než kdyby si s koronavirem obě choroby vyměnily pořadí? Dá se to takto říct? Přitom síla/dopad chorob se určitě nemusí sčítat ani násobit, dejme tomu jedna choroba vyhubí přednostně přenašeče té druhé, první může fungovat nějak jako „očkování“ zvyšující imunitu proti té druhé… (a to i v případě značně odlišných patogenů, jako v případě zkoumání bakterií a plísní vedle sebe?). Druhá choroba může i léčit tu první (dejme tomu malarické horečky zabíjely bakterii způsobující syfilis) nebo ji jinak vytlačovat (souboj dvou parazitů o téhož hostitele), i když to asi bude spíše ojedinělý případ.
