Kapaliny se mnohdy chovají poněkud šokujícím způsobem – a nemusí jít přitom pouze o hélium při teplotě blízké absolutní nule, ale i o zcela běžnou vodu.
Jev zvaný „vodní most“ vznikne následovně: vezmeme 2 kádinky, naplníme je vodou (čistou, např. opakovaně předestilovanou) až těsně pod okraj a dáme je k sobě tak, aby se dotýkaly. Do obou kádinek vložíme elektrodu zdroje vysokého napětí, uvádí se do 10 kV. Hladina vystoupí a voda začne téct z jedné kádinky do druhé. Nyní můžeme kádinky od sebe pomalu vzdalovat, čímž vznikne právě onen „levitující“ most. Může být až 25 mm dlouhý a vydrží fungovat skoro hodinu.
Fenomény, které vznik mostu umožňují a udržují jeho stabilitu, nejsou moc jasné; zánik mostu zřejmě způsobuje ohřívání vody. Lze zkoumat, jakým směrem voda poteče, či jak most reaguje na další vnější elektrické pole
(podrobnější popis v češtině viz zde).
Dle ScienceDaily je zajímavé, že jev byl sice popsán už v 19. století, pak se ale na jeho existenci zapomnělo a musel být znovuobjeven – v roce 2007 na univerzitě v rakouském Grazu (Štýrský Hradec). Vědci z této instituce nyní v Journal of Physics D: Applied Physics publikovali další novinky týkající se vlastností vodního mostu. Podle nich tímto způsobem tečou náboje (ne elektrony, ale protony, tj. kationy vodíku, respektive ionty H3O+; zde se vnucuje otázka, proč ne spíše ionty OH-, jak by odpovídalo tomu, že směr toku mezi katodou a anodou není před daný?), takže lze vytvořit stabilní elektricky nabitou vodu. Stačí v určitý moment odpojit zdroj napětí. Náboj ve vodě přetrvává údajně asi týden, což lze doložit analytickými metodami.
Možnosti využití? „Vodní baterie“ mohou fungovat jako kyseliny a zásady, které vůbec neobsahují „opačné“ ionty (tj. máme kyselou vodu s ionty h3o+ a zásaditou vodu s ionty oh-). Možná by se na tomto principu mohly vyrábět třeba šetrné dezinfekční nebo čistící prostředky bez dalších látek. Zajímavý je i samotný vodní most – v něm jde o zvláštní stav vody, takže se přímo nabízí zkoumat, jak by mohla reagovat s dalšími látkami. Mnohé reakce třeba v běžné vodě neprobíhají, ale v mostu by mohly. Jedná se možná o úplně nový typ rozpouštědla.
Zdroj: ScienceDaily a další
Poznámka: Jen k technice experimentu, nevadí, že jak voda teče, hladina v jedné z kádinek klesá? Kádinku zvedat (nebo jinak by proces skončil prostě proto, že v jeden okamžik by byl rozdíl hladin příliš velký?)? Druhá kádinka přetéká, „neodnáší“ to náboj?