Mořský vydra, autor fotografie: Ed Bowlby, NOAA research co-ordinator, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vydří archeologie, co to vůbec je?

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila?

Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit i o kultuře (ovšem stejně tak může jít o poddruhy, kdy se jednotlivé populace liší i biologicky). Nicméně vydry využívají kámen k rozbíjení škeblí nejenom v populární poloze na zádech na hladině – také tlučou škeblemi do větších skal vystupujících z moře. Tyto skály se v roli kovadliny přitom charakteristickým způsobem poškozují, specifické mají být i zbytky takto rozbitých mušlí – jak okolo poházené či na dno kleslé mušle, tak i skály lze přitom zkoumat metodami archeologickými, jde vlastně o artefakty.
Vědci z Ústavu Maxe Plancka, Monterey Bay Aquarium a University of California, Santa Cruz nyní „vydří kovadliny“ zkoumali archeologickými metodami po 10 let. Na skále dokázali poznat, zda do ní tloukla vydra nebo člověk (tedy podle toho, že vydra tloukla z vody).
Sledování dále ukázalo, že asi 80 % zkonzumovaných škeblí vydra nepotřebuje rozbíjet o kámen, ale dokáže je roztlouct. Těch zbylých 20 % lze nicméně rozpoznat, protože poškození úderem o kámen má být konzistentní a odlišné od jiných způsobů konzumace – obě části škeble zůstanou spojené a na jedné se objeví diagonálně se táhnoucí prasklina. Videa sledující mořské vydry rozbíjející škeble mají také naznačovat, že u nich podobně jako u člověka existuje pravolevá asymetrie, kdy obě tlapky stabilně používají různými způsoby.
Vydří archeologové by mohli zjistit, jak dlouho vydry používají nástroje (poznámka PH: počátek vydří doby kamenné může být stejně dobře tisíce jako miliony let), eventuálně i jak se tato znalost šířila z jedné oblasti do druhé. Autoři výzkumu navrhují, že podle charakteristických stop na kořisti by bylo možné sledovat i pohyby vyder říčních.

Populace vyder u pobřeží Kalifornie se zvolna zotavuje z lovu pro kožešinu, kdy se vydra ocitla na hranici vyhubení. Dnes zde žije kolem 3 000 mořských vyder. Z toho, kde všude se vyskytují příslušné vydří artefakty, bychom mohli také přesněji určit rozšíření tohoto druhu v minulosti.

Podobně lze archeologickými prostředky zkoumat také nástroje makaků. Viz také:
Archeologie makaků a jejich doba kamenná

Michael Haslam, Jessica Fujii, Sarah Espinosa, Karl Mayer, Katherine Ralls, M. Tim Tinker, Natalie Uomini. Wild sea otter mussel pounding leaves archaeological traces. Scientific Reports, 2019; 9 (1) DOI: 10.1038/s41598-019-39902-y
Zdroj: ScienceDaily

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *