Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nově objevená planeta Wolf 1069 b obíhá kolem červeného trpaslíka (Wolf 1069). Mělo by jít o kamenný svět s atmosférou a navíc v obyvatelné zóně. Podle vědců (vedoucí týmu Diana Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka v Heidelbergu) jde tak mezi známými exoplanetami o jeden z mála slibných cílů pro hledání případných biosignatur.
Z více než 5 000 dosud známých exoplanet má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně (definováno jako oblast, kde může existovat voda v kapalném stadiu, tedy na povrchu tělesa; to samozřejmě plně nezohledňuje další možnosti typu vlivu složení atmosféry na povrchovou teplotu a už vůbec ne to, zda na povrchu nějaké oceány skutečně existují). Ne že by takové planety ve vesmíru nebyly, ale ty větší dokážeme detekovat s větší pravděpodobností.
Exoplaneta Wolf 1069 b kolem své hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti Země a Sluncem. Povrch trpasličí hvězdy je relativně chladný, proto je obyvatelná zóna posunuta směrem dovnitř. Wolf 1069 b přijímá ve srovnání se Zemí asi 65 % záření. Podle simulací by kapaná voda měla existovat podél rovníku, póly zřejmě budou zmrzlé. Navíc to vypadá, že planeta bude mít vázanou rotaci s jednou stranou vždy přivrácenou ke hvězdě.
Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je čistě kamenná planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen –23 °C. Podle dosavadních poznatků je však docela dobře možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Za tohoto předpokladu by se teplota na přivrácené straně mohla zvýšit až na +13 °C. Atmosféra by navíc případný život chránila před destruktivním zářením, ať už od hvězdy, nebo z vesmíru. To, že planeta tohoto typu vznikají s atmosférou, nemusí moc znamenat, záření hvězdy ji mohlo zničit. Takhle asi dopadl Mars (nebo řada exoplanet, u Marsu to mohlo být i trochu jinak), nicméně Wolf 1069 b má nižší pravděpodobnost tohoto scénáře, protože červený trpaslík září jen relativně slabě. Je dokonce možné, že planeta má i magnetické pole, které ji chrání před nabitými částicemi hvězdného větru. Kamenné planety mohou mít kapalné jádro vytvářející efektem dynama magnetické pole stejně jako Země.
Vzdálenost 31 světelných let znamená, že Wolf 1069 b je šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně své hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které rovněž představují kandidáty na hledání biosignatur. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ uvádí D. Kossakowski. Teprve dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.
D. Kossakowski et al, The CARMENES search for exoplanets around M dwarfs. Wolf 1069 b: Earth-mass planet in the habitable zone of a nearby, very low-mass starr, Astronomy & Astrophysics (2023). DOI: 10.1051/0004-6361/202245322
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
