Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků při těchto činnostech a zjišťovali, které prsty jsou v jednotlivých případech klíčové – nepřekvapivě jde téměř vždy o palec, ukazováček a prostředníček – souhru kolika prstů a jak složitou/přesnou úkon vyžaduje atp.
Výsledek: louskání ořechů jde nejsnadněji, největším problémem je výroba kamenných nástrojů a rozbíjení kostí kvůli morku. Nakonec ořechy louskají a roztloukají pomocí kamenů i někteří šimpanzi, zatímco kamenné nástroje si nevyrábějí (alespoň ne běžně). Evoluční tlak na vývoj anatomie lidské ruky tedy podle autorů výzkumu souvisel hlavně s morkem. V tomto případě také šikovnost došla odměny v podobě vysoce výživné potravy.
Zdroj: Phys.org a další
Erin Marie Williams-Hatala et al, The manual pressures of stone tool behaviors and their implications for the evolution of the human hand, Journal of Human Evolution (2018). DOI: 10.1016/j.jhevol.2018.02.008
Poznámky PH: Co dělají šimpanzi, když uloví většího živočicha? Pokoušejí se nějak rozbíjet kosti? Pokud by se australopitékové a první lidé dostávali spíše k mršinám, jak by to měnilo situaci?
Jako další činnost se nabízí obratnost lidské ruky pro házení kamenů a tlučení klackem, ať ve vnitrodruhových konfliktech nebo např. v souboji s šelmami o jejich kořist (kameny opět vrhají i šimpanzi).
Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …