(c) Graphicstock

Za nádory jater u kuřat i lidí mohou stejné mutace

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili geny zodpovědné za vznik nádorů jater.

Nádorová onemocnění představují velmi heterogenní skupinu chorob vyznačujících se společným rysem: vznikem populace buněk, které unikají regulačním mechanismům organismu a nekontrolovaně se množí. Základním faktorem při vzniku nádorových buněk jsou mutace některých genů, typicky fungujících v regulaci buněčného množení a diferenciace nebo zajišťujících komunikaci s jinými buňkami. Geny, jejichž zvýšená či pozměněná aktivita přispívá ke vzniku nádorové buňky, se nazývají onkogeny. Naopak geny, jejichž vyřazení z činnosti napomáhá vzniku nádoru, jsou označovány jako nádorové supresory.
Mimořádně účinným nástrojem při odhalování nádorových genů je technika inzerční mutageneze pomocí retrovirů či pohyblivých genetických elementů (transpozonů). Retroviry a transpozony se nahodile integrují do hostitelské DNA (genomu) a aktivují či poškozují geny v místě integrace. Např. při masivní infekci celého orgánu retrovirem je téměř každý gen hostitele zasažen v mnoha z infikovaných buněk. Pokud jsou takto zasaženy nádorové geny, postižená buňka se může neomezeně množit a vytvořit nádor. Zodpovědné geny pak mohou být snadno identifikovány zavedenými molekulárně-biologickými technikami, protože jsou opatřeny „visačkou“ – integrovaným retrovirem. Nalezení nádorových genů poškozených působením mutagenů nebo ionizujícího záření je nepoměrně obtížnější a stalo se možným až po zavedení nákladných technik masivního sekvenování celých genomů mnoha lidských nádorů.
K vyhledávání genů, jejichž porucha vede ke vzniku nádoru, využili vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR ptačí retrovirus MAV-2. Molekulární analýzou DNA z jaterních nádorů kuřat experimentálně vyvolaných tímto virem odhalili 4 geny opakovaně mutované integrovaným retrovirem; všechny tyto geny jsou součásti signálních drah zprostředkovávajících kontrolu buněčného dělení. Typ vzniklého nádoru jednoznačně korelovat s typem postiženého genu: v jaterních hemangiosarkomech byl mutován gen Ha-RAS, v hepatocarcinomech gen EGFR a v cholangiokarcinomech geny MET nebo RON. Badatelé detailně charakterizovali, k jakým strukturním změnám těchto genů musí dojít, aby vznikla nádorová buňka. Dva z těchto genů (EGFR a RON) a jejich strukturní změny přesně odpovídaly poruchám nacházeným lidských nádorech. Výsledky této práce ukazují, že experimenty na ptačím modelu mohou dobře doplňovat častěji používané myší modely a přinést lékařsky využitelná data.

Odkaz na publikaci:
HRAS, EGFR, MET, and RON Genes Are Recurrently Activated by Provirus Insertion in Liver Tumors Induced by the Retrovirus Myeloblastosis-Associated Virus 2.
Vladimir Pecenka, Petr Pajer, Vít Karafiat, Petra Kasparova, Jana Dudlova, Michal Dvorak
J Virol. 2017 Sep 27; 91(20)

tisková zpráva Ústavu molekulární genetiky AV ČR

Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *