Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Záhadná inteligence: dnes častá, ale v evoluci mladá?

Náhoda nebo náznak nějakého evolučního pravidla? Proč sdílíme planetu s vránami a kytovci?

Druhohorní ekosystémy byly asi srovnatelně komplexní jako ty pozdější a současné, přesto se od nich v jednom ohledu výrazně lišily – pravděpodobnou absencí inteligentních druhů. Ptáci jsou potomky dinosaurů, ale dnešní krkavcovití, papoušci a nejspíš i celá řada dalších skupin výrazně inteligencí převyšuje druhohorní obry i jiné tehdejší „plazy“ (uvozovky kvůli kladistice). Třetihorní savci pak měli vesměs velikost myší, jejich inteligenci však sotva. Když někde čteme spekulace ve stylu „nebýt asteroidu, z jakých dinosaurů mohl vzniknout inteligentní druh/civilizace“, jde jen o spekulace a extrapolace, nikoliv vyjádření inteligence reálně přítomné v druhohorách. Tedy alespoň pokud víme podle různých encefalizačních indexů.
Pojďme v úvaze dále. Dnes kromě inteligentních lidí existují rovněž inteligentní lidoopi a na tom není nic divného vzhledem k blízké příbuznosti. Zatím žádný rozpor s názorem, že lidská inteligence vznikla na Zemi tak pozdě prostě náhodou (nebo jinak, řekněme, že mohla vzniknout cca kdykoliv po pořádném zabydlení souše). Vedle nás ale žijí rovněž inteligentní krkavcovití, sloni, delfíni, kosatky (seznam lze vymezit různě, třeba podle toho, zda příslušníci druhu dokáží splnit zrcadlový test). Předkové delfínů, slonů, ale třeba ani vlků před 30 miliony let však téměř jistě nebyli srovnatelně inteligentní jako jejich potomci – alespoň nakolik se můžeme spolehnout na encefalizační kvocienty apod. metriky.
Současné chobotnice jsou inteligentní, v době jejich dominance hlavonožců v ordoviku (před nástupem ryb) šlo však spíše o tvory podobající se dnešní loděnce, „hloupé“. (O inteligenci takových druhohorních hlavonožců, všemožných amonitů atd., nevíme ovšem nic; existuje i kuriózní nápad, že nějaký druhohorní hlavonožec mohl dokonce uspořádat do pravidelného vzoru takto nalezené kosti ichtyosaurů, což je myšlenka sympaticky bizarní, ale ne zrovna věrohodná). Zkrátka, jako kdyby inteligentní druhy byly až nedávným jevem. Což je z řady důvodů divné.
– Pokud by inteligence rostla primárně v důsledku vnitrodruhové konkurence (pohlavní výběr apod.), pak by se měla objevovat spíše náhodně.
– Pokud by inteligence vznikala v důsledku „závodů ve zbrojení“ mezi různými druhy, pak by rostla v časech předcházejících velkým vymíráním. Nebyl by však důvod, proč by dnes bylo chytrých druhů nějak zásadně víc než v druhohorách.
– Inteligence by samozřejmě mohla vznikat v závodech ve zbrojení jako reakce na jinou inteligenci, nicméně že by zrovna např. delfíni, sloni, šimpanzi a novokaledonské vrány nějak výrazně interagovali mezi sebou…
Nic z toho nenaznačuje žádný „inteligentní design“, ale existenci obecnějších evolučních pravidel a trendů možná ano. Samozřejmě „záhadu“ lze shodit ze stolu s tím, že otázka je zmatečná, na data nelze spoléhat, pořádně ani nevíme, co to inteligence je – ale to přece jen věrohodně nepůsobí. Otázka samozřejmě úzce souvisí s tím, jaké (zda nějaké) má evoluce obecné zákonitosti, maximální rychlosti apod.
Určitý vztah vztah má tato otázka i k pravděpodobnosti existence mimozemských civilizací (možná analogie z toho, jak to vypadá z pozemské perspektivy – vysoká inteligence na vodních světech pozemského typu, i když ne nutně technická civilizace, vzniká mnohokrát nezávisle na sobě a tedy snad i pravděpodobně; kupodivu ale až za velmi dlouhou dobu od vzniku samotného života; fakticky samozřejmě nejsme rozhodně v situaci, kdy bychom uvažovali stylem „aha, na téhle planetě je možná život, ale teprve mladý, nebude tam tedy inteligence, takže nás to nezajímá“).

Poznámka: Analogická úvaha viz např.: Civilizace z hlubin času
Autor Tomáš Petrásek, publikováno v časopisu Vesmír, primárně se soustřeďuje na možnou existenci technologické civilizace v minulosti Země a eventuálních stop, které by mohla po sobě zanechat (PH: Pochybujeme-li však o tom, že v minulosti žilo cokoliv tak chytrého jako novokaledonská vrána, pak na neexistenci stop po technologických civilizacích nic divného není, s čímž trochu i odpadá naléhavost otázky, jak by se tyto eventuální stopy měly hledat.)

Genetické databáze: nejde jen o vrahy

Jak bylo oznámeno již v letos dubnu, tzv. zabijáka z Golden State odhalily veřejné genetické …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close