Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se během velkého bombardování zřejmě opakovaně vypařily, takže by život zřejmě musel stejně začínat znovu.
Nová studie ovšem klade počátky života už do období před asi 4,5 miliardami let, kdy by měl existovat poslední společný předek všech současných organismů – známá LUCA.
Před 4,5 miliardami let do Země pravděpodobně narazila planetka Theia a následkem této srážky vznikl Měsíc. Tato událost povrch Země asi spolehlivě sterilizovala, čili představuje horní možnou hranici. Nicméně na základě genetických dat a související zpětné rekonstrukce „stromečků“ nyní vědci z University of Bristol tvrdí, že o mnoho později LUCA nežila. Velké bombardování tedy zřejmě nezničilo podmínky pro život úplně plošně.
Součástí studie je také pokus datovat významné evoluční události. „Kyslíková revoluce“ se klade do doby asi 2,25 miliardy let. Období mezi 2-1 miliardami let se paleontologicky projevuje jako „zbytečné“, nicméně dle genetických dat do té doby klademe velmi přelomovou událost, splynutí pravých bakterií a archea, tedy vznik eukaryotických buněk s mitochondriemi. K pohlcení fotosyntetizujících bakterií a vzniku chloroplastů došlo až mnohem později, před méně než miliardou let (a zřejmě víckrát nezávisle na sobě). Rozdělení na bakterie a archea mělo nastat asi před 3,5 miliardami let.
Výsledky ovšem stojí na genomických datech, protože z paleontologických nálezů nejstarší doby nedokážeme spolehlivě určit nějaké taxonomické zařazení organismu; nakonec se jen dohadujeme i v případě tvorů z faunu ediakara, a to jsme již v době těsně před kambriem. U nejstarších fosílií je sporné i to, zda se vůbec jedná o fosílie a nikoliv o útvary vzniklé anorganickou cestou.
Holly C. Betts et al, Integrated genomic and fossil evidence illuminates life’s early evolution and eukaryote origin, Nature Ecology & Evolution (2018). DOI: 10.1038/s41559-018-0644-x
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky PH: Příliš přesvědčivě to ale nepůsobí. Rekonstrukce tohoto typu stojí zhruba na předpokladech, že průměrná rychlost mutací („molekulární hodiny“) je stejná, nemění se v čase, je stejná pro různé skupiny organismů i různé geny… Pokud se tímto způsobem dostaneme k závěrům, které se zdají být v rozporu s jinými poznatky (zde přesvědčení, že velké bombardování učinilo Zemi neobyvatelnou), je na místě asi určitá skepse.