Ještě to není úplně 2D, nicméně se to už blíží. Zlato v podobě dvouvrstvé.
Chimuové ve 14.-15. století v severních Peru prý dokázali vytepat zlato do tak tenkých plíšků, že takto vytvořené objekty létaly, stačilo na ně pouze dýchnout. Empirických dokladů pro toto tvrzení je ovšem pomálu, Chimuové byli poraženi Inky, jejich říše vyrabována. Poté toto zlato padlo do rukou Španělů („zlatá zahrada“ v Cuzcu byla do značné míry dílo Chimuů) a vesměs bylo přetaveno.
Na University of Leeds nyní připravili zlato ještě tenčí, dvouvrstvé, o němž navíc tvrdí, že jde o „pravý“ 2D materiál. Prý kvůli tomu, že veškeré atomy tohoto zlata se nacházejí na povrchu struktury. Toto 2D zlato by se mohlo uplatnit v medicíně, elektronice a pochopitelně i jako katalyzátor chemických reakcí. Katalytická účinnost by oproti v současnosti používaným nanočásticím zlata měla být o řád vyšší. Autoři studie považují za nadějné tuto formu zlata využívat třeba při čištění vody nebo jako základ umělých enzymů pro léčebné úučely. Navíc postupy pro výrobu zlaté vrstvy by se daly využít i pro operace s jinými kovy. Obecně 2D vrstva vzhledem k velikosti aktivního povrchu znamená – tam, kde účinnost zlata odpovídá jeho povrchu – snížení nákladů. Co se týče elektroniky, pak zde by využití zlatých fólií mohlo být v rámci ohebných displejů (2D vrstva je pružná/ohebná) nebo i elektronických inkoustů. Reálné nasazení může ještě trvat dlouho, ale na druhé straně grafen v tomto ohledu dalším 2D materiálům již prošlapal cestu.
Chemická reakce pro přípravu dvouvrstvého zlata funguje prostě jako redukce zlata z kyseliny chlorozlatité. Další chemičtí agenti (v tiskové zprávě nespecifikováno) pak způsobují, že zlato vznikne právě v podobě dvouatomové vrstvy.
Zdroj: University of Leeds/Phys.org a další