Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rover Curiosity zjistil v kráteru Gale opakované vzestupy koncentrace kyslíku. Média jsou opět plná spekulací o tom, zda to může znamenat doklad života na Rudé planetě, i když NASA nic takového netvrdí.
Podobně jako v této souvislosti často diskutovaný metan může být stejně tak kyslík biologického (fotosyntéza apod.) nebo jiného původu. Téměř jistě platí druhá možnost, což ale neznamená, že tento jev nyní dokážeme plně vysvětlit – respektive, jak uvádí NASA, možností je několik a mohou se různě kombinovat. Lonnie Shekhtman z NASA Goddard Space Flight Center ve svém shrnutí první řadě mj. naznačuje, že cykly měnící se koncentrace metanu a kyslíku v atmosféře spolu mohou být nějak propojené (nejen tak triviálně, že oba prvky spolu následně reagují, ale spíše že by za jejich uvolňováním mohly stát stejný proces).
K metanu viz např. také: Jak mizí metan na Marsu
Nově publikované výsledky měření praví, že koncentrace kyslíku v kráteru Gale kolísají až o 30 % – na jaře a v létě je ho více. Co se týče složení atmosféry jako celku, které zjistil na daném místě těsně u povrchu přístroj SAM (Sample Analysis at Mars), to je následující: 95 % CO2, 2,6 % N2, 1,9 % Ar, 0,16 % O2 a 0,06 % CO. Obecně hlavní změny atmosféry Marsu způsobuje vymrzání oxidu uhličitého nad póly v zimě, což vyvolává změny tlaku, proudění atmosféry a samozřejmě i mění relativní koncentrace dalších složek. Dusík a argon tomuto sezónnímu vzorci svými koncentracemi odpovídají, kyslík ale ne, je tu onen nárůst o 30 % nad plán. Na konci léta pak koncentrace kyslíku zase klesne – nejspíš nikoliv v důsledku globálních atmosferických pochodů, ale lokálních procesů v kráteru Gale. „Vzorec“ pro toto podivné chování kyslíku platil ve sledovaných letech 2012–2017 každoročně, i když ne úplně stejně/přesně.
Kyslík by mohl vznikat rozkladem oxidu uhličitého nebo vody kosmickým zářením – jenže vody je zde na to velmi málo a CO2 se zase tímto způsobem příliš nerozkládá. Také potřebujeme vysvětlit nejen nárůst, ale i pokles kyslíku. Molekuly O2 by sice zase mohlo rozkládat kosmické záření a lehčí jednotlivé atomy pak uniknou gravitaci Marsu, jenže tento proces by fungoval v řádu 10 let, nikoliv mezi létem a podzimem.
I určité odlišnosti ve vývoji koncentrace v jednotlivých letech ukazují, že vysvětlením nebudou procesy v atmosféře, ale nějaký místní chemický zdroj a naopak chemický „pohlcovač“. Co se týče metanu: toho je v kráteru Gale v atmosféře velmi málo, kolísá sezónně a navíc i náhodně, nicméně v letních měsících zde koncentrace CH4 roste rovněž, jako kdyby tedy s kyslíkem koreloval pozitivně. (Reakce metanu s kyslíkem by mohla vysvětlit pak zase pokles koncentrace metanu, toho je ale příliš málo, než aby to znatelně ovlivnilo směrem dolů koncentraci kyslíku).
Logickým zdrojem kyslíku by mohl být peroxid vodíku nebo chloristany v horninách nebo napůl zmrzlých roztocích těsně pod povrchem, které by se rozkládaly při vyšších teplotách, tedy právě na jaře a v létě. Již sonda Viking před desetiletími ukázala, že teplo a kyseliny způsobují uvolňování kyslíku z marťanské půdy. Jenže zase: podmínky v kráteru Gale jsou odlišné a navíc je třeba vysvětlit i následný pokles koncentrace kyslíku. Mohl by třeba zase reagovat s příslušnými horninami, to jsou však zatím jen spekulace…
Seasonal variations in atmospheric composition as measured in Gale Crater, Mars
Journal of Geophysical Research: Planets
https://doi.org/10.1029/2019JE006175
Zdroj: NASA
Poznámka PH: Fotosyntéza generující kyslík je na Zemi jen jednou z mnoha (i když v evoluci nakonec převládla), rozhodně pro nějaké hypotetické marťanské (foto)autotrofní organismy není podmínkou.
