Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …
více »Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy
Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …
více »Týden na ITBiz: Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly
OpenAI umožní umělé inteligenci ovládat za uživatele počítač. Čína ve vyspělých technologiích dohání Západ, řekl prezident Microsoftu. Obětí phishing útoků se v posledním roce stalo až 80 % organizací kritické infrastruktury. Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly Třpyt motýlích křídel není založen na pigmentech. Za hru barev jsou v tomto …
více »Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …
více »Práškový diamant by mohl v magnetické rezonanci nahradit gadolinium
Nečekaný objev překvapil vědce z Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu: diamantové částice o velikosti nanometrů, připravené za zcela jiným účelem, zářily při experimentu s magnetickou rezonancí mnohem jasněji než skutečně používaná kontrastní látka, těžký kov gadolinium. Odezva přetrvávala i po několika dnech. Diamantový prach by se tak mohl stát i …
více »Možná dokážeme zachytit světelné ozvěny černých děr
Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …
více »Vědci dokázali vyladit Casimirovu sílu pomocí magnetického pole
Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …
více »Statistika praví: V turnajích obvykle nevyhrává ten nejlepší
Pro úspěch ve sportu je důležité nepodávat stabilní výkon. Jakou šanci má nejlepší hráč na vítězství v daném turnaji? Záleží samozřejmě na tom, jak se v konkrétním sportu výsledek počítá, tedy jakou roli hraje náhoda (a samozřejmě i na tom, jak budeme počítat, kdo je nejlepší, a o kolik). I …
více »Kapalná voda byla na Marsu ještě před 742 miliony lety
Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …
více »Dvě vrstvy atomů dostali do blízkosti 50 nanometrů
Jak přiblížit atomy co nejblíž k sobě a zkoumat pak takto vzniklé exotické stavy hmoty? Obvykle to vědci dělají tak, že atomy maximálně ochladí a pak pomocí laserového světla zachytí částice do optické pasti, tak blízko sebe, že jsou od sebe vzdáleny až 500 nanometrů. Tento limit je dán vlnovou …
více »