Foto: © nanomanpro / Dollar Photo Club

Grafen i pro metačočky

Metačočky, tedy metamateriály fungující jako čočka, nabízejí nové možnosti miniaturizace i speciální optické vlastnosti.
Vědci z University of Birmingham a dvou jihokorejských výzkumných institucí (Institute for Basic Science a Korea Advanced Institute of Science and Technology) oznámili nový typ metačočky, který je vyroben z grafenu a propíchaného zlatého povrchu. Zlato se jako základ pro metamateriály používá běžně, u grafenu jde podle všeho o nově navrženou aplikaci.
Do zlata se v měřítku mikrometrů vyvrtají otvory ve tvaru U a pokryjí se grafenem. Podle studie publikované v Advanced Optical Materials (první autor Teun-Teun Kim) se pak struktura chová jako konvexní čočka a navíc může měnit polarizaci světla, což by se mohlo uplatnit pro přenos signálu i v biosenzorech. Pomocí speciálních vlastností grafenu lze také ladit intenzitu nebo amplitudu výstupního paprsku (autoři to přirovnávají k expozici u fotoaparátu).
Takto vyrobené metačočky jsou tenké opět v řádu mikrometrů a navrženy byly tak, aby fungovaly mezi infračervenou a mikrovlnnou oblastí spektra (terahertzové vlny).

Obecně: Čočky z metamateriálů mohou být prakticky ploché – podobně jako u jiných využití metamateriálů se zde funkčnost dosahuje speciální úpravou povrchu/volbou materiálů. Klasické čočky obvykle musíme kombinovat, protože index lomu závisí na vlnové délce, důsledkem je tzv. barevná vada (rozklad světla). Metačočky jsou (podobně jako metamateriály používané pro zajištění neviditelnosti – asi nejznámější aplikace metamateriálů vůbec) funkční jen v určitém intervalu, nicméně postupně se objevují i kombinace pokrývající celé viditelné spektrum. V Nature Nanotechnology byla letos publikována studie vědců z Harvardu (hlavní autor Federico Capasso), kdy metačočka dokáže do jednoho místa soustředit celé viditelné spektrum. Základem zařízení je v tomto případě oxid titaničitý a za korekci barevné vady odpovídají opět speciální povrchové nanostruktury (tentokrát opravdu nano, na rozdíl od o řád větších děr ve zlaté fólii – viz výše). Dalším krokem tohoto výzkumu by měly být metačočky škálovatelné z hlediska velikosti, které by našly uplatnění např. v technologiích virtuální/rozšířené reality.

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close