Pixabay License. Volné pro komerční užití

Nový výzkum spojuje kyslík s technologickou civilizací

Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem, složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam Frank (University of Rochester) a Amedeo Balbi (University of Roma Tor Vergata) popisují kritickou hranici, která odděluje světy schopné rozvíjet technologické civilizace od těch, kde to nejspíš nepůjde – protože bez dostatečného množství kyslíku nepůjde snadno vládnout oheň.
A bez ohně by nebylo vaření, později výroba keramiky, kovů, patrní stroj, oheň (spalování uhlí, plynu…) byl dále motorem průmyslové revoluce.
Studie tvrdí, že řízené využívání ohně a následný technický pokrok byly možné pouze tehdy, když hladina kyslíku v atmosféře dosáhla nebo překročila 18 %. To znamená, že pouze planety s významnou koncentrací kyslíku budou schopny vyvinout vyspělou technosféru, a tedy zanechat zjistitelné technosignatury. Hladina kyslíku potřebná pro vznik a udržení složitého života a nejspíš i pro vznik inteligence je naproti tomu mnohem nižší. Možná by inteligence mohla vzniknout i ve světě zcela bez kyslíku (stále samozřejmě máme na mysli život pozemského typu), požadavky na technologickou civilizaci jsou ale přísnější. Koncentrace kyslíku v atmosféře tak představuje úzké hrdlo, které definuje světy schopné hostit technologickou civilizaci, uvádí průvodní tisková zpráva University of Rochester. Pátráme-li tedy po nějakým známkách technologické civilizace, dává smysl se soustředit na exoplanety s vysokým obsahem kyslíku v atmosféře.
„Naše studie naznačuje, že bychom měli být skeptičtí k potenciálním technosignaturám z planety s nedostatečným množstvím atmosférického kyslíku,“ dodává Amedeo Balbi.

Amedeo Balbi et al, The oxygen bottleneck for technospheres, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02112-8
Zdroj: University of Rochester / Phys.org

Velké jazykové modely pod lupou: v testu z kognitivní psychologie si vedl nejlépe GPT-4

Umělá inteligence tentokrát příliš nepřesvědčila, není ani moc racionální. Studie vědců University College London testovala …

3 comments

  1. Škoda, že neexistuje jiný způsob, jak manipulovat s entropií, kromě ohně. Třeba soustředěný paprsek světla, radioaktivní materiály, elektrický oblouk či jiskra, reakce termitu…
    Jako ano, kyslík je fajn. Teoreticky jde vyrobit tak, že se posvítí UV na vodu. Což mě přivádí k jednomu článku, co jsem četl asi tak před rokem. Nabízí se možnost, že dost kyslíku na Zemi bylo už během prvních fází vývoje, protože UV záření Slunce prostě rozkládalo vodní páry ve vysokých vrstvách atmosféry a vodík unikal do vesmíru.
    Možná je kyslík nutnou podmínkou pro vznik civilizace, ale vůbec bych se nedivil, kdyby se vyskytoval častěji, než si představujeme.

  2. Je potřeba počítat i s tím, že původce technosignatury v systému bez planet s dostatkem kyslíku odtud vůbec nemusí pocházet.

  3. Pavel Houser

    to psal myslim i Nick Lane, ze podle nej s kyslikem se musely nejak popasovavat pozemske organismy uz pred fotosyntezou a „kyslikovym vymiranim“. (rekneme, ze tedy pokud zivot vznikal u hydrotermalnich pruduchu, tak tam ne, ale az pote, co zivot vystoupal k hladine, kde uz UV tu vodu rozkladalo)…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close