(c) Graphicstock

Jako skener: Voda odhalí skryté tvary

3D skener nemusí pracovat pouze na optických principech. Rekonstruovaný předmět může mít složitý tvar (komplikovaně dovnitř vyboulený „vykouslý“ prostor) nebo skenování mohou komplikovat optické vlastnosti povrchu (měnící se odraz/lom apod.). V těchto případech lze použít novou metodu, s níž přišel izraelsko-čínsko-kanadský tým (Tel-Aviv University, Shandong University, Ben-Gurion University a University of British Columbia).
Výzkumníci snímaný předmět pomalu ponořují do vody (nebo jiné kapaliny) a sledují vzestup hladiny. Předmět se takto potápí pod různými úhly a z toho, jak se hýbe hladina, se poté rekonstruuje výsledný tvar. Kapalina vyplní jakýkoliv tvar („skryté detaily“), je-li přístupný zvenku, nijak ji neomezují lesklé povrchy. Pro každý ponor se stanoví odpovídající „řezy“ (objemy tenkých vrstev při ponoru) a z nich se pak rekonstruuje celkový tvar. Příslušná rekonstrukce z řezů připomíná tomografii, zařízení je ale mnohem jednodušší a levnější. Je pravda, že na rozdíl od optických metod trvá opakované namáčení mnohem déle, nicméně zařízení by mělo pracovat automaticky. Příslušnou změnu náklonu a nové ponoření totiž realizuje robotická ruka.
Technika byla prezentována na konferenci SIGGRAPH 2017 v Los Angeles.
Zdroj: Eurekalert.org a další

Poznámka: Komentátoři všude píší, že se jedná o aplikaci Archimedova zákona, k tomu ale žádný Archimédův zákon o vztlakové síle nepotřebujeme – podobně jako ho nepotřeboval Archimedes ani pro určení, zda koruna syrakuského vládce je z ryzího zlata. Zcela postačí „zákon zachování objemu“.
Otázka ovšem je, zda tímto způsobem dostaneme jednoznačný výsledek. Nebo stále bude pohybům hladiny odpovídat více možných tvarů (nebo dokonce nekonečně?) a příslušný software pak zvolí ten nejjednodušší? (Jenže lze počítat s tím, že metoda se bude používat hlavně právě pro různé vychytávky, struktury málem fraktální atd.) Jak výpočetně náročný je software, který pak analýzou změn objemu vypočítá finální tvar, původní zdroj neuvádí.

Stěhování ježčích národů – jak se ježek dostal na Krétu

Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close