autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Kamenné nástroje jako vedlejší produkt?

Divoce žijící opice kapucíni v brazilském Serra da Capivara National Park vyrábějí z kamene nástroje, které velmi připomínají ty nejstarší lidské, např. olduvajskou industrii.

Na tento jev upozornili vědci z University of Oxford, University College London a University of Sao Paulo v Brazílii v časopisu Nature. Autoři výzkumu pozorovali (v přírodě) opice, jak vytvářejí útvary vzniklé údery kamenů, jádra i odštípnuté plátky. Kapucíni i makakové tlučou kameny o sebe, to se už ví, dosud ale nebylo známo, že by to dělali proto, aby rozbili jeden z těchto kamenů a ne předmět mezi nimi. Objevitelé jevu rovnou ovšem dodávají, že nejde o nástroje v pravém slova smyslu. Zatímco předkové dnešního člověka i další tehdy vedle sebe žijící druhy před pár miliony let v Africe údery kamene a kámen vytvářeli různě škrabky a pilky pro zpracování dřeva či kůže/masa, kapucíni s takto opracovanými kameny nedělají nic.
Nejde tedy o případ dnes tak často nacházených „výhradně lidských“ schopností u jiných druhů. „Nástroje“ jsou pro kapucíny jen nezajímavým vedlejším produktem, nicméně i tak vyrábějí kusy kamene s ostrými hranami. Těžko říct, proč přesně buší kameny o sebe, a to tak, že údery s jednotlivými kameny i postupně opakují; vědci se domnívají, že tak chtějí získat křemičitý prach, který konzumují (minerály), nebo totéž činí s lišejníky, které kameny různě obrůstají. Asi tak získávají nějaké stopové prvky, může to mít význam pro imunitu, nakonec šimpanzi se přímo kulturně učí rozlišovat různé léčivé byliny. Může to být i jakési rituální chování, které od sebe odkoukávají (snad poháněné pohlavním výběrem, což by ale byl výklad nasnadě, ten však původní text nezmiňuje).

Nakonec to, že kapucíni cosi z kamenů jedí, ukazuje i následující video:

Každopádně tak mimochodem vznikají i různé „sekáčky“, ostré hroty připomínající kamenné nástroje prvních lidí. Autoři objevu nejdou tak daleko, aby tvrdili, že nejstarší známé kamenné nástroje z Afriky nejsou cca dílem prvních lidí, ale dejme tomu paviánů. Ani se nedomnívají, že by vznikaly jako vedlejší produkt toho, jak se dejme tomu Homo habilis chtěl nacpat lišejníkem. Nicméně určitá nejistota z toho všeho přesto vyplývá – máme opravdu dost spolehlivé metody, jak odlišit, zda jde o dále používané nástroje? A nakonec se třeba ukazuje, že samotná výroba takto „opracovaných“ kamenů nevyžaduje zvláštní kognitivní schopnosti. Třeba hlavní přínos australopitéků a příbuzných druhů byl v tom, že si uvědomili, že „odpadní produkt“ jiných činností lze dále používat a tlouct o sebe kameny už za tímto účelem? Kapucíni nic takového nedělají, v tom byli naši předkové podle všeho opravdu jedineční.

Zdroj: Phys.org

Objevili nejbližší systém s více exoplanetami?

Astudillo-Defru z Ženevské univerzity a jeho kolegové objevili zřejmě nejbližší multiplanetární systém. Okolo červeného trpaslíka …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close