(c) Graphicstock

Kde se vzaly chobotnice

Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme.

Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou (podobně jako dnešní loděnka, nejspíš živá fosílie), jejichž fosilizované zbytky nacházíme snadno. Moderní hlavonožci, sépie (oliheň), chobotnice i kalmar (krakatice), mají schránky naopak redukované, až z nich může zbývat pouze kousek kosti v zobáku. Ztrátu schránky celkem logicky dáváme přitom do souvislosti s přechodem k aktivnějšímu stylu života a větší inteligenci, je proto rozčilující, že právě o evoluci těchto změn nevíme de facto nic. Je možné, že redukce schránky přímo probíhala spolu se vznikem jiných obranných technik, jako je vypouštění „inkoustu“.
Vědci z University of Bristol se nyní podívali na evoluci olihní pomocí genetických dat a molekulárních hodin. Porovnáno bylo množství genetických rozdílů mezi jednotlivými druhy, v sekvencích, kde příslušné mutace pokládáme za neutrální a jejich množství tedy odpovídá době, kdy došlo k oddělení větví příslušného „stromečku“.
Studie publikovaná v Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že současné olihně a chobotnice vznikly v druhohorách, kdy žil jejich poslední společný předek. Uváděné rozpětí je ovšem značné, 160-100 milionů let, to znamená svrchní juru a spodní křídu. Pozemský svět tehdy ovládali dinosauři (i když samozřejmě dinosauři křídy a jury se od sebe lišili), v mořích se však jednalo o bouřlivé období, kdy probíhaly závody ve zbrojení mezi predátory i kořistí, mezi žraloky, rybami, vodními plazy (delfínovitý ichtyosaurus, „lochneska“ elasmosaurus s dlouhým krkem… podle nové taxonomie se tito vodní plazi neřadí mezi dinosaury) i hlavonožci; a v křídě žily už také vodní želvy chráněné krunýři.

Na okraj jiné otázky k hlavonožcům:
– Proč nepotkáváme dnes krakatice o rozměrech reportovaných z minulosti? Nikdy nežily? Vymřely? Nebo jde o tvory rostoucí celý život, kteří se dnes gigantických rozměrů nedožijí? (Málo potravy ve vylovených oceánech apod.?)
– Co doklady o tom, jak dnes chobotnice používají nástroje i ve volné přírodě? Jen se to dříve tolik nezkoumalo, nebo to nedělaly? Snad to souvisí s množstvím různých odpadků v oceánech, kdy např. kusy plastu či skleněných lahví padnou chobotnicím dobře do chapadel? Nebo se jedná o evoluci přímo před našima očima a inteligence chobotnic dále roste? (Matka chobotnice ale své děti nic neučí, umírá při strážení vajíček, takže nejde o evoluci kultury; možná právě to, že hlavonožci si nepředávají své znalosti z generace na generaci, je pro jejich inteligenci ten největší limit.)
Zdroj: Phys.org a další

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Rychlé zpracování metanu na metanol

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close