Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané.
Viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem
Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce dopadla? Profesorka archeologie Li Liu se svými studenty vytvořila kašovitý nápoj, který obsahoval slad z ječmene a prosa či pšenice a dále např. tzv. Jobovy slzy a přísady v podobě jamu a kořenu lilie. Výsledné pivo bylo husté, chutnalo a vonělo sladce (samozřejmě v něm nebyl chmel) a po ovoci (testeři uváděli příchuť citrusů či jablečného moštu) a plné mechanických nečistot. Studenti ho proto pili slámkou – brčka na pivo známe i ze Sumeru. Vedle byl pro kontrolu uvařen nápoj známý z předkolumbovské (i pokolumbovské) Jižní Ameriky, tedy „pivo“ z manioku, který se před kvašením žvýkal, aby enzym amyláza ve slinách rozložil škrob a zpřístupnil ho kvasinkám. Obilné staročínské pivo přišlo nikoliv překvapivě testerům jako podstatně pitelnější, nápoj z manioku prý voněl spíš jako sýr.
Výsledky mají mj. potvrzovat názor, že se ječmen v Číně začal pěstovat, respektive sem byl přinesen z Blízkého východu kvůli pivu, ne jako plodina pro výživu. Další nálezy zrn ječmene jsou v Číně známy až z doby kolem roku 2000 př. n. l., přitom rekonstruované pivo je asi o 1 000 let starší. (Poznámka: Možná se sem ječmen dokonce původně dovážel jako součást pivního know-how?) Civilizace vznikající na severu Číny byla založena hlavně na pěstování pšenice a prosa.
Na odkazu výše se diskutuje i v poslední době oblíbená teorie, že totiž samotné zemědělství vzniklo kvůli pivu. Mimochodem, má-li ale v Číně pivo tak dlouhou tradici, proč mají obyvatelé východní Asie tak často sníženou schopnost alkohol metabolizovat? Neprobíhala zde snad na rozdíl od Evropy selekce v tomto smyslu?
Zdroj: Phys.org a další
