Sciencemag.cz
Doporučujeme
Liška je šelma psovitá, ale liškopsy v našich lesích nepotkáváme. Křížení mezi oběma druhy se považuje za vyloučené. (Poznámka PH: někde jsem však četl, že liška polární na evolučním stromečku má blíže ke psu než k naší lišce rezavé/obecné, i když křížit také nelze, ale „když už, pak možná…“; opět zcela nejasný zdroj ani hodnověrnost této informace nedokážu posoudit, jen zcela na okraj, jistě lze dohledat.) Nyní ale v Brazílii objevili prý první zvíře označené dogxim – ono „xim“ je z graxaim-do-campo, což je portugalský název pro lišku (fox v anglickém textu) pampovou.
Ovšem v češtině je tento druh (Lycalopex gymnocercus) již označován jako pes pampový. Takže samozřejmě liškopsa z titulku je třeba brát s rezervou, protože místní druh se jako „fox“ označuje pouze v angličtině, s naší liškou obecnou mnoho společného nemá.
Ony psovité šelmy („lišky“, v češtině též někdy „nepravé lišky“) v Jižní Americe byly v některých oblastech zřejmě polodomestikované, např. pes horský (aguara – viz zde).
Ale mimochodem, domestikována byla minimálně jednou i naše liška obecná, za poněkud záhadných okolností.
Viz také: Ochočené španělské lišky z doby bronzové
Co se týče samotného křížence: samici podobnou psovi našli, když byla sražena autem a převezena do rehabilitačního zařízení pro volně žijící zvířata. Pracovníci centra si všimli, že fenka má zvláštní směs fyzických a behaviorálních charakteristik. Genetické testy pak odhalily, že se skutečně jedná o křížence samice psa pampového a samce psa domácího. Zvíře má 76 chromozomů – pes domácí má 78, pes pampový 74. Jak vidno, ani takto rozdílný počet chromozomů tedy nemusí způsobovat absolutní nekompatibilitu. Zda by fenka byla plodná, to se už nedozvíme, protože mezitím bohužel uhynula.
Szynwelski, B.E.; Kretschmer, R.; Matzenbacher, C.A.; Ferrari, F.; Alievi, M.M.; de Freitas, T.R.O. Hybridization in Canids—A Case Study of Pampas Fox (Lycalopex gymnocercus) and Domestic Dog (Canis lupus familiaris) Hybrid. Animals 2023, 13, 2505. https://doi.org/10.3390/ani13152505
Zdroj: The Conversation/Phys.org a další
Jacqueline Boyd na The Conversation celou situaci dále komentuje – křížení s domácími zvířaty může být např. problém v případě ohrožených druhů. Populace skotské kočky divoké je nyní téměř celá tvořena kříženci kočky divoké a kočky domácí. Pes pampový se dnes ovšem za ohroženého nepovažuje.
Současně ale křížení může vést, a jistě i v průběhu evoluce mnohokrát vedlo, i ke vzniku zcela nových druhů. (Samozřejmě otázka terminologie; probíhá-li křížení, můžeme vůbec hovořit o oddělených druzích? U lva vs. tygra nebo koně vs. osla snad ano, protože k tomu došlo činností člověka, v přírodě se areály obou druhů nepřekrývaly. Ale kdyby se kdovíproč opět překryly, tak by se ze dvou druhů mohl stát zase jeden?)
Poznámka: V našich zoo patří k těmto „nepravým liškám“ pes/vlk hřivnatý. Možná by se se psem mohl křížit i on? (I když samozřejmě proč to zkoušet.)
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
