Sciencemag.cz
Doporučujeme
Studie biologů z Wageningen University a Německého centra pro výzkum primátů odhalila pozoruhodný jev u volně žijících šimpanzů v západní Africe: používání kamenů k vydávání zvuků, pravděpodobně jako způsob komunikace.
V průběhu pětileté terénní studie shromažďoval výzkumný tým pomocí kamerových pastí videozáznamy na pěti různých místech v přírodní rezervaci v Guineji-Bissau. V konkrétních oblastech byl pozorován nápadný vzorec chování: dospělí šimpanzí samci opakovaně naráželi kameny do kmenů stromů, což nakonec vedlo i ke vzniku charakteristických hromádek kamenů vedle stromů.
Hlavní autor Sem van Loon uvádí, že toto „bubnování s pomocí kamenů“ je asi příbuzné klasickému bubnování rukama nebo nohama na duté kořeny, které šimpanzi používají k předávání informací na velké vzdálenosti nebo k demonstraci dominance.
Přesto jsou zde zřetelné rozdíly: před házením kamenů zvířata častěji vydávají hlasité zvuky z plic, po nichž následuje ticho – což je opačný vzorec než u tradičního bubnování. Sem van Loon má hypotézu, že za tímto chováním je jiná motivace. „Je možné, že tyto hlasité, nízkofrekvenční zvuky se mají nést dál než typická komunikace uvnitř skupiny,“ uvádí. „Akustické vlastnosti úderů kamene do stromu to umožňují i v hustě zalesněných oblastech.“
Sem van Loon et al, Stone-assisted drumming in Western chimpanzees and its implications for communication and cultural transmission, Biology Letters (2025). DOI: 10.1098/rsbl.2025.0053
Zdroj: Wageningen University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
