Sciencemag.cz
Related Articles
O SAI se někdy mluví jako o „nouzové reakci“ na změnu klimatu, protože aerosoly mají chladivý vliv téměř okamžitě po vstupu do atmosféry.
Daniel Hueholt zkoumá dopady klimatických intervencí – cílených zásahů člověka do klimatického systému, jejichž cílem je zmírnit globální oteplování Země. Ve svém výzkumu propojuje výstupy klimatických modelů, ekologické dopadové modely, historická pozorování a datově orientované metody včetně strojového učení. Výzkumník z americké Colorado College v květnu přijel do Prahy na Matfyz, kde představil svůj výzkum a vedl několik odborných workshopů.
…
Téma cíleného ovlivňování klimatu člověkem už není jenom doménou sci-fi filmů a knih. Kdy se z geoinženýrství stal seriózní výzkumný problém? Co zájem o tuto oblast podnítilo?
Výzkum v oblasti klimatických intervencí sahá až do poloviny 20. století – o vstřikování aerosolu do stratosféry vědci poprvé diskutovali už v roce 1977. V posledních letech se kvůli pomalému snižování emisí a zesilujícím dopadům klimatické změny téma znovu oživilo. Vedoucí výzkumné organizace, jako je Národní akademie věd, inženýrství a medicíny Spojených států, UNEP (United Nations Environment Programme) nebo WCRP (World Climate Research Programme) vyzvaly k dalším výzkumům v této oblasti. Zdůrazňují, že je potřeba zkoumat základní otázky spojené s fyzikálním procesy a širšími dopady klimatických intervencí na společnost, abychom do budoucna měli dostatek podkladů pro veřejnou diskusi.
Mezi nejvíce diskutované postupy patří zmíněné vstřikování aerosolu do stratosféry, tzv. metoda SAI, která je inspirovaná sopečnými erupcemi. Jak by měla fungovat?
Stratospheric aerosol injection (SAI) je hypotetická metoda, která spočívá ve vstřikování reflexních částic do horních vrstev atmosféry (vyšších vrstev, než kde létá většina letadel), kde by tyto částice snižovaly teplotu na zemském povrchu odrážením velmi malé části dopadajícího slunečního záření. Takové procesy probíhají přirozeně po sopečných erupcích: například v roce 1991, kdy došlo k výbuchu sopky Mount Pinatubo, se zhruba na dva roky snížila globální průměrná teplota. Metoda SAI by tyto přírodní procesy napodobovala po delší dobu a zároveň by dál pokračovalo snižování emisí skleníkových plynů.
Jakým způsobem se metody, jako je SAI, testují? Je reálné, že by se jednou mohly používat v praxi?
SAI se momentálně testuje výhradně pomocí počítačových simulací. Používáme k tomu tytéž modely, které slouží pro tvorbu projekcí budoucích klimatických změn. Navíc využíváme i pozorování přírodních procesů, jako jsou sopky, abychom otestovali, jestli modely odpovídají skutečnosti. V reálném světě se metoda zatím netestuje. Technicky je možné ji nasadit s leteckými technologiemi blízké budoucnosti. Musíme však zjistit, jaké by byly dopady na klima, v čem by spočívaly konkrétní přínosy a taky určit, kdo by nesl odpovědnost za možná rizika.
Mohou klimatické intervence fungovat jako účinná obrana proti náhlým změnám klimatu?
O SAI se někdy mluví jako o „nouzové reakci“ na změnu klimatu, protože aerosoly mají chladivý vliv téměř okamžitě po vstupu do atmosféry. Dopady této metody však závisí na charakteristikách intervenčního scénáře, včetně místa, kde by byly aerosoly vypouštěny a v jakém množství. Předchozí výzkum například ukazuje, že rozsáhlý intervenční scénář, který rychle snižuje globální teplotu, by zároveň mohl být rizikem pro ekosystémy, které na rychlou změnu teploty nejsou přizpůsobeny. Mírnější intervence, která stabilizuje globální teplotu a je pečlivě naplánovaná tak, aby udržovala globální vzorce atmosférické cirkulace, může mít vedlejších účinků méně.
Mezi další rizika ale patří taky sociální otázky, které jsou nad rámec fyzikálního výzkumu. Například jak udržet intervenci v dlouhodobém horizontu nebo jak může přirozená variabilita klimatického systému ovlivňovat to, jestli budou efekty SAI vnímány pozitivně anebo spíše v negativním světle. Kdo by například rozhodoval o tom, jestli jsou intervence účinné? Na tyto otázky nemůže dát odpovědi jenom fyzikální věda, ale transparentní výzkum, na kterém se budou podílet odborníci z různých oborů z celého světa.
…
Na čem konkrétně budete spolupracovat s českými vědci?
Jeden konkrétní projekt, na kterém pracujeme, se týká studia rychlosti, s jakou se různé klimatické zóny určené teplotními a srážkovými podmínkami mění v důsledku klimatické změny. Chceme mimo jiné otestovat, zda jsou v současném měnícím se klimatu stále užitečné tradiční klasifikace hlavních klimatických zón, anebo jestli potřebujeme nové přístupy, které nám v budoucnu pomohou při plánování a rozhodování.
Autor: OPMK
Převzato z Matfyz.cz, zkráceno
