Kvasar, umělecká představa. Krátké období života velké, jasné galaxie, během něhož se obrovské množství hmoty spirálovitě řítí do její centrální supermasivní černé díry a přitom vyzařuje velké množství energie. Kvasary jsou nejjasnější známé objekty ve vesmíru, září stovky až tisícekrát jasněji než celé galaxie. Kredit: ESA

Dalekohled Euclid objevil nejstarší kvasary ve vesmíru

Kosmický dalekohled Euclid Evropské kosmické agentury ESA objevil 31 velmi starých kvasarů. Dvě z těchto obřích a oslnivých jader galaxií, poháněných gigantickými černými dírami, jsou vůbec nejstaršími kvasary, jaké byly dosud pozorovány. Zářily (září?), když byl vesmír starý pouhých 670 milionů let.
Kvasary představují krátkou fázi v životě galaxie, během níž se velké množství hmoty spirálovitě vtahuje do centrální superhmotné černé díry, přičemž uvolňuje obrovské množství energie. V této fázi září jádro galaxie jasněji než cokoli jiného ve vesmíru a často přesvítí zbytek své hostitelské galaxie stonásobně až tisíckrát.
Již desítky let astronomové pátrají po úplně prvních kvasarech ve vesmíru. Tyto objekty nám odhalují, co se dělo v nejranějších dobách vesmíru, včetně toho, jak vznikaly první supermasivní černé díry a galaxie. Kvasary z této doby je však obtížné najít. Jsou vzácné, protože jen málo galaxií mělo dosud (tehdy) čas dorůst do dostatečné velikosti, a jejich prapůvodní světlo je snadno zaměnitelné se světlem hvězd, které leží blíže k nám.
Dalekohled Euclid vypuštěný v roce 2023 přináší v tomto ohledu pozoruhodné výsledky: umožňuje mnohem efektivněji prohledávat obrovské oblasti oblohy a zachytit i mnohem slabší světlo. Dokáže zachytit nejen jasné výjimky, ale i většinu populace prastarých kvasarů, a umožňuje je tak studovat jako skupinu.
Nynější objev přináší 12 nových kvasarů s rudým posuvem 7 nebo vyšším, což odpovídá prvním 770 milionům let existence vesmíru. Dva nejstarší z této skupiny, EUCL J172902.75+641018.1 a EUCL J125308.55+705432.3, mají rudy posuvy 7,77, respektive 7,69, čímž znamená nový rekord; jde o nejstarší kvasary, jaké kdy byly objeveny. Oba se nacházejí ve vzdálenosti něco přes 13 miliard světelných let a vznikly během prvních 670 milionů let existence vesmíru.
Druhý nejstarší kvasar, který objevili Daming Yang z Leiden University a jeho kolegové, nedávno podrobněji prozkoumala Silvia Belladitta se svými spolupracovníky. Tato pozorování ukázala, že kvasar je zasazen do prašné, plynem naplněné galaxie, v níž dochází k bouřlivé tvorbě nových hvězd, což naznačuje, jak by mohla vypadat hostitelská galaxie rané supermasivní černé díry.

Graf znázorňuje polohu 31 nově objevených kvasarů (žluté tečky) dalekohledem Euclid a oblast pokrytí průzkumu mise v srpnu 2025 (modrá oblast). Polohy nejvzdálenějších nalezených kvasarů jsou znázorněny červenými tečkami. Nejvzdálenější kvasar je ten vpravo a nese označení EUCL J172902.75+641018.1 (rudý posuv 7,77), druhý nejvzdálenější (červená tečka vlevo) je EUCL J125308.55+705432.3 (rudý posuv 7,69) . Pohled je superponován na mapu z misí ESA Planck z roku 2014, přičemž jasný vodorovný pruh odpovídá rovině naší Galaxie, kde se nachází většina jejích hvězd, které jsou označeny modře, což znázorňuje oblast pokrytí průzkumu Euclid v srpnu 2025. V těchto oblastech žluté a červené tečky ukazují polohy kvasarů. Zdroj: ESA / Euclid / Euclid Consortium / NASA / Planck Collaboration / A. Mellinger; Poděkování: Jean-Charles Cuillandre, João Dinis

D. Yang et al, Euclid: Discovery of 31 new quasars at 6.6 < z < 7.8, Astronomy and Astrophysics (2026). DOI: 10.1051/0004-6361/202658883 Zdroj: ESA, přeloženo / zkráceno

Matematika za penaltovými rozstřely: první (prý) není ve výhodě

Když už máme to fotbalové mistrovství světa, tedy trochu vědy za fotbalem. A že vstoupilo …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *