Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu, kde se voda vypařuje a obě skupenství se stýkají.
Experiment CLOUD studuje, jak za přesně řízených atmosférických podmínek dochází k reakcím různých par/plynů. Navíc zahrnuje i vliv vysokoenergetického kosmického záření a to, jak dále reagují ionty a radikály vzniklé jeho účinkem. Pro simulaci silnějšího záření ve vyšších výškách atmosféry/vyšších nadmořských výškách se využívají i částice produkované v urychlovačích v CERNu.
Aerosolové částice v atmosféře ovlivňují klima mnoha různými způsoby. Hlavní podíl na jejich vzniku má oxid siřičitý (respektive po jeho oxidaci oxid sírový a kyselina sírová); nová studie ale ukazuje, že v oblastech, kde se příliš neuplatňuje lidská činnost, tj. hlavně nad rozsáhlými plochami oceánů, má hlavní podíl na vzniku aerosolů kyselina jodičná. Vedle ní se na počátku procesu uplatňuje i kyselina joditá HIO2, která přispívá především ke vzniku aerosolových částic bez elektrického náboje.
Kyselina jodičná vytváří aerosoly ve srovnání s kyselinou sírovou velmi rychle a tuto rychlost ještě zvyšují ionty produkované kosmickými paprsky. Nedávno se podařilo zachytit tvorbu aerosolů i nad ledem ve vysokých zeměpisných šířkách Arktidy a i zde se ukázalo, že hlavní roli zde hraje kyselina jodičná, pouze s malým příspěvkem kyseliny sírové.
Zdrojem jódu v atmosféře je voda – hlavně tam, kde obsahuje mořské řasy, respektive speciálně když tyto hnijí, schnou nebo se jinak rozkládají.
Xu-Cheng He et al. Role of iodine oxoacids in atmospheric aerosol nucleation, Science (2021). DOI: 10.1126/science.abe0298
Zdroj: CERN/Phys.org
Poznámky PH: Aerosoly mj. zvyšují tvorbu mraků, které více odrážejí sluneční světlo. Smog/tuhé částice v atmosféře dlouho kompenzovaly vzestup hladiny CO2 i další faktory vyvolávající oteplování. Oteplilo se v souvislosti s odsířováním apod. elektráren a kolapsem těžkého průmyslu v Sovětském svazu a východní Evropě v 90. letech. Existují plány docílit ochlazení tak, že se do atmosféry bude pumpovat právě oxid siřičitý – tedy do vyšších vrstev, aby zase nenapršel zpátky jako kyselý déšť.
Naopak v polárních oblastech podle výše uvedené studie ale mraky a aerosoly mohou mít oteplující účinek, protože absorbují infračervené záření jinak odrážené zpět do vesmíru a zase ho vracejí na povrch. Více aerosolů z kyseliny jodičné by zde proto mohlo k oteplování naopak přispívat.
