Pixabay License. Volné pro komerční užití

Aerosoly vznikají hned nad mořem, může za to jód

Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu, kde se voda vypařuje a obě skupenství se stýkají.

Experiment CLOUD studuje, jak za přesně řízených atmosférických podmínek dochází k reakcím různých par/plynů. Navíc zahrnuje i vliv vysokoenergetického kosmického záření a to, jak dále reagují ionty a radikály vzniklé jeho účinkem. Pro simulaci silnějšího záření ve vyšších výškách atmosféry/vyšších nadmořských výškách se využívají i částice produkované v urychlovačích v CERNu.
Aerosolové částice v atmosféře ovlivňují klima mnoha různými způsoby. Hlavní podíl na jejich vzniku má oxid siřičitý (respektive po jeho oxidaci oxid sírový a kyselina sírová); nová studie ale ukazuje, že v oblastech, kde se příliš neuplatňuje lidská činnost, tj. hlavně nad rozsáhlými plochami oceánů, má hlavní podíl na vzniku aerosolů kyselina jodičná. Vedle ní se na počátku procesu uplatňuje i kyselina joditá HIO2, která přispívá především ke vzniku aerosolových částic bez elektrického náboje.
Kyselina jodičná vytváří aerosoly ve srovnání s kyselinou sírovou velmi rychle a tuto rychlost ještě zvyšují ionty produkované kosmickými paprsky. Nedávno se podařilo zachytit tvorbu aerosolů i nad ledem ve vysokých zeměpisných šířkách Arktidy a i zde se ukázalo, že hlavní roli zde hraje kyselina jodičná, pouze s malým příspěvkem kyseliny sírové.
Zdrojem jódu v atmosféře je voda – hlavně tam, kde obsahuje mořské řasy, respektive speciálně když tyto hnijí, schnou nebo se jinak rozkládají.

Xu-Cheng He et al. Role of iodine oxoacids in atmospheric aerosol nucleation, Science (2021). DOI: 10.1126/science.abe0298
Zdroj: CERN/Phys.org

Poznámky PH: Aerosoly mj. zvyšují tvorbu mraků, které více odrážejí sluneční světlo. Smog/tuhé částice v atmosféře dlouho kompenzovaly vzestup hladiny CO2 i další faktory vyvolávající oteplování. Oteplilo se v souvislosti s odsířováním apod. elektráren a kolapsem těžkého průmyslu v Sovětském svazu a východní Evropě v 90. letech. Existují plány docílit ochlazení tak, že se do atmosféry bude pumpovat právě oxid siřičitý – tedy do vyšších vrstev, aby zase nenapršel zpátky jako kyselý déšť.
Naopak v polárních oblastech podle výše uvedené studie ale mraky a aerosoly mohou mít oteplující účinek, protože absorbují infračervené záření jinak odrážené zpět do vesmíru a zase ho vracejí na povrch. Více aerosolů z kyseliny jodičné by zde proto mohlo k oteplování naopak přispívat.

Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close