Sciencemag.cz
Doporučujeme
Proč se zrovna tady dochovaly poslední populace perlorodky říční a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů?
Staré mapy a černobílé fotky zachycující výjevy z dob dávno minulých mají své osobité kouzlo. Probouzí v nás nostalgii, fantazii i touhu vědět, jak vypadala dřívější krajina a jak se lidem v daném místě asi žilo.
Slovo KRAJINA zná každý. Málokdo si ale uvědomuje, že krajina není jenom to, co vidí naše oči. Krajina má totiž svou historii, která je schovaná jaksi pod povrchem, a to, co vidíme, je pouhý výsledek dlouhého vývoje. Když člověk začne hledat v archivech, číst ve starých mapách a zaposlouchá se do vyprávění našich předků, začne mu krajina dávat mnohem větší smysl.
Na základě těchto příběhů je možné pochopit, kde se v rozlehlém poli vzal krásný starý strom, jak asi vznikly dlouhé kamenné snosy, které rozčleňují krajinu na menší díly, proč najednou úvozová cesta mizí a proč v lese rostou narcisky. Pozorný návštěvník dokáže v krajině najít mnoho pozůstatků dřívější lidské činnosti, ale pospojovat tyto střípky do uceleného obrazu není úplně snadné.
A přesně o to se dnes pokouší tým odborníků z České republiky a Bavorska, kteří se rozhodli prozkoumat krajinu na česko-bavorsko-saském pomezí, v území zhruba vymezeném obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice. Pomocí nejrůznějších vědeckých metod chtějí odpovědět na to, proč se zrovna tady dochovaly poslední populace perlorodky říční a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů. Zacházel zde snad člověk s přírodou šetrněji než jinde? Nebo jsou zdejší podmínky nějakým způsobem unikátní?
Rozsah výzkumu a jeho zaměření přibližuje doc. Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „V rámci paleoekologického průzkumu jsme analyzovali proměny druhového složení lesních i nelesních společenstev od počátku kolonizace území. Pomocí geografických informačních systémů jsme vyhodnotili změny ve struktuře a využití krajiny od roku 1850 do současnosti. Aktuální stav vegetace a kvalita území z hlediska biodiverzity byla zkoumána podrobným vegetačním mapováním. Současně v celém zájmovém území monitorujeme hydrologické poměry, prověřujeme kvalitu místních pramenišť a zjišťujeme míru rozličných zásahů do vodních poměrů.“
Vědci se vydali zkoumat minulost krajiny a výsledky své práce plánují přenést do současné péče o ni. Jsou přesvědčeni, že pouze v historickém kontextu lze správně pochopit, co se v krajině skutečně odehrává a kam směřuje její vývoj.
