Credit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/B. O'Connor (UMD/GWU) & J. Rastinejad & W Fong (Northwestern Univ) Image processing: T.A. Rector (University of Alaska Anchorage/NSF's NOIRLab), M. Zamani & D. de Martin (NSF's NOIRLab)

Astronomové analyzují rekordní gama záblesk GRB221009A

14. října 2022 v časných ranních hodinách pozorovali astronomové využívající dalekohled Gemini South v Chile, který provozuje laboratoř NOIRLab National Science Foundation, následky jedné z nejsilnějších zaznamenaných explozí, gama záblesku GRB221009A. K této rekordní události, kterou 9. října 2022 poprvé zaznamenaly rentgenové a gama observatoře na oběžné dráze, došlo ve vzdálenosti 2,4 miliardy světelných let od Země a pravděpodobně ji vyvolala exploze supernovy, při níž vznikla černá díra.
Obří kosmická exploze vyvolala hektickou aktivitu astronomů z celého světa, kteří se předháněli ve studiu následků jednoho z nejbližších a pravděpodobně i nejenergetičtějších gama záblesků, které kdy byly pozorovány. Právě zveřejněná pozorování dvou nezávislých týmů pomocí dalekohledu Gemini South v Chile – jednoho z dvojčat Mezinárodní observatoře Gemini provozované laboratoří NOIRLab NSF – se zaměřuje na jasné, zářící pozůstatky exploze.
Dva nezávislé týmy pozorovatelů pod vedením postgraduálních studentů Brendana O’Connora (University of Maryland/George Washington University) a Jillian Rastinejadové (Northwestern University) provedly v rozmezí pouhých několika minut dvě rychlá pozorování. Při prvním z nich byl použit přístroj FLAMINGOS-2, zobrazovací spektrograf pro blízkou infračervenou oblast. Při druhém pozorování byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph. Vědecké týmy nyní mají přístup k oběma souborům dat pro své analýzy této výjimečné události.
GRB (gamma-ray burst) 221009A, se odehrál ve vzdálenosti přibližně 2,4 miliardy světelných let ve směru souhvězdí Střelce.
„Výjimečně dlouhý GRB 221009A je nejjasnějším gama zábleskem, jaký byl kdy zaznamenán, a jeho doznívání překonává všechny rekordy na všech vlnových délkách,“ uvedl B. O’Connor. „Protože je tento záblesk tak jasný a navíc je blízko, myslíme si, že je to příležitost, která se naskytne jednou za století, abychom se zabývali některými z nejzásadnějších otázek týkajících se těchto explozí, od vzniku černých děr až po testy modelů temné hmoty.“
Tato událost je díky své relativní blízkosti k Zemi také jedinečnou příležitostí k lepšímu pochopení původu prvků těžších než železo a toho, zda všechny pocházejí výhradně ze splynutí neutronových hvězd, nebo také z kolabujících hvězd, které vyvolávají GRB.
Při vzniku černých děr se do nich dostávají silné proudy částic, které jsou urychleny téměř na rychlost světla. Tyto výtrysky pak pronikají zbytky mateřské hvězdy a při svém proudu do vesmíru vyzařují rentgenové a gama záření. Pokud tyto výtrysky míří směrem k Zemi, jsou pozorovatelné jako jasné záblesky.
Za zmínku stojí i další související zprávy, např. o poruchách v zemské ionosféře, které ovlivňují dlouhovlnné rádiové vysílání způsobené energetickým zářením z události GRB221009A. Vědci si také kladou otázku, jak mohly fotony o velmi vysoké energii 18 TeV pozorované čínskou observatoří Large High Altitude Air Shower Observatory přežít svou cestu na Zemi trvající 2,4 miliardy let.

Zdroj: NOIRLab / Phys.org

Cooperovy páry elektronů mají opačné spiny

Cooperovy páry, tedy dvojice elektronů odpovídající za vlastnosti konvenčních supravodičů, mají vždy opačné spiny. Fyzikové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close