Sciencemag.cz
Doporučujeme
Slapové jevy existují i na úrovni galaxií. Dvě galaxie obíhající kolem sebe mohou vytvářet tzv. přílivové ocasy (také: slapové ocasy, galaktické ocasy), když gravitační síly vytahují hmotu do prostoru mezi galaxiemi. Studium těchto struktur nám umožňuje lépe porozumět interakcím mezi galaxiemi, jejich srážkám a fúzím. K těm dochází i v případě Mléčné dráhy.
Čínští astronomové (tým vedl Hai-Jiun Tan z China Three Gorges University v Yichangu) nyní objevili podobnou strukturu i v našem sousedství – v komplexu molekulárních mraků v Orionu, což je jedna z nejaktivnějších blízkých oblastí, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Studie je založena především na analýze astrometrických a fotometrických dat ze satelitu Gaia (provozuje ESA).
Strukturu označují její objevitelé „hvězdný had“, eventuálně kvazipřílivový ocas (quasi-tidal tail). „Kvazi“ proto, že se jedná o relativně mladou strukturu a stávající klasickou teorii přílivových ocasů (poznámka: to zní hezky, ne? :-)) lze tudíž na objekt aplikovat jen s obtížemi. Stáří hada se odhaduje na 30–40 milionů let.
Had se vine zhruba čtvercovým prostorem 750 x 750 světelných let (200 x 200 parseků), jeho tloušťka je 260 světelných let (80 parseků). Prozatím se v hadovi podařilo identifikovat asi 2 000 hvězd s průměrnou vzdáleností 1 000 světelných roků (310 parseků) od Slunce.
Had podle všeho vznikl gravitačním narušením původního oblaku, které vyvolalo jeho natažení, nicméně podrobnosti o tomto procesu neznáme – překvapivý má být vznik tak dlouhého útvaru v relativně krátké době. Známé mechanismy dokáží vysvětlit přílivové ocasy staré řádově 100 milionů let, typickým příkladem je struktura v hvězdokupě Hyády. Had v Orionu má navíc v „hlavě“ 2 jádra, je ovšem osamělý, což také nemá být typické.
Discovery of an ultra-young stellar „snake“ with two dissolving cores in the solar neighborhood, arXiv:2005.12265 [astro-ph.GA] arxiv.org/abs/2005.12265
Zdroj: Phys.org
