(c) Graphicstock

Atmosféru by mohl chladit diamantový prach

Geoinženýrských nápadů a projektů na ovlivnění klimatu existuje celá řada. Chceme-li snížit teplotu Země, můžeme dát mezi ní a Slunce zrcadlo. V atmosféře se dá rozprašovat prach (saze apod.). Často se v této souvislosti uvažuje o oxidu siřičitém; kapičky vznikající kyseliny sírové by pak odrážely sluneční světlo (ano, odsířování průmyslových provozů také přispělo k oteplování). Rizikem zde jsou samozřejmě kyselé deště, nicméně SO2 bychom pumpovali do vyšších vrstev atmosféry, kde by měl vydržet déle. Trochu nejisté jsou ovšem zase interakce oxidu siřičitého s ozonovou vrstvou.
Nová studie navrhuje sypat z letadel do atmosféry diamantový prach, což vyšlo v porovnání s konkurenčními nápady jako nejefektivnější.
Vědci sestavili model klimatu, který simuloval dopad přidávání různých aerosolů do atmosféry. Simulace zahrnovala nejen samotný odraz světla/tepla, ale také to, zda by aerosoly postupně směřovaly k zemi nebo by v atmosféře stabilně zůstávaly, jak by se zde mohly shlukovat apod.
Vedle sebe se testoval kalcit (vápenec), diamant, hliník, karbid křemíku, oxid siřičitý, anatas (oxid titaničitý) a rutil (rovněž forma TiO2). Ukázalo se, že diamantový prach by byl nejlepší volbou – částice by odrážely nejvíce světla a tepla, zůstaly by ve vzduchu po přiměřenou dobu a pravděpodobně by se neshlukovaly. Protože uhlík v této formě je značně chemicky inertní, je nepravděpodobné, že by reagoval pak např. vyvolával kyselé deště (poznámka: asi se myslí s kyselinou uhličitou). Podle modelu by vhánění 5 milionů tun syntetického diamantového prachu do atmosféry ročně mohlo ochladit Zemi o 1,6 °C za 45 let. Druhou stránkou věci jsou samozřejmě náklady – přibližně 200 bilionů (trillions) dolarů. (Poznámka: Tady by mě jen zajímalo, kolik z těch nákladů dělá použitý materiál; o kolik by bylo levnější používat vápenec nebo oxid siřičitý?)

S. Vattioni et al, Microphysical Interactions Determine the Effectiveness of Solar Radiation Modification via Stratospheric Solid Particle Injection, Geophysical Research Letters (2024). DOI: 10.1029/2024GL110575
Zdroj: Phys.org a další

Quaestio simpsonorum, nová hvězda fauny ediakara

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I …

One comment

  1. za takove prachy bych postavil jaderne elektrarny a odsolovace vody a zelesnil znova saharu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *